Pohlednice z Jižních Čech

Zima se svou nevlídností jen pramálo hodí k vycházkám. Stromy v okolí zřícenin jsou sice zbaveny listí, takže je více vidět, ale pošmourné nebo v nejlepším případě rychle proměnlivé počasí od cestování odrazuje. Je to ovšem přímo ideální čas k třídění materiálů pořízených během zbytku roku – ať už se jedná o vlastní fotografie nebo získané pohlednice. Mezi loňskými přírůstky, alespoň v mém případě, převažují ty, které jsem koupil v antikvariátech, nad kousky získanými přímo při návštěvě určité lokality. I když se u pohlednic řídím většinou heslem, čím starší – tím lepší, je mezi novinkami i čtrnáct nově vydaných kusů, z nichž jsem měl obzvlášť velkou radost.

Jedná se o pohlednice, jejichž autorem je českobudějovický fotograf Petr Znachor. Jsou to vlastně dva cykly – první sérii o počtu osmi kusů vyšla ještě s emblémem občanského sdružení Castlecon (www.castlecon.cz). Druhý o počtu šesti kusů už fotograf vydal bez této patronace. Všechny pohlednice mají jednotnou úpravu a liší se hlavně rubovou stranou. Lícová strana je vždy opatřena decentním rámečkem, v němž je vlastní fotografie, a názvem lokality. Řešení je prosté jakýchkoliv laciných okras a vyjma jediné pohlednice jsou všechny jednoobrázkové! Dokazují staré rčení, že méně je někdy více. Pohledy dělené se sice zřejmě lépe prodávají, ale obvykle toho na nich není moc vidět.

Série „Castlencon“: Na první pohled jsou poznat podle emblému sdružení na rubu a jsou číslované (1. Borotín, 2. Dívčí Kámen, 3. Dobronice, 4. Helfenburg, 5. Kámen, 6. Hrádek u Purkarce. 7. Orlík u Humpolce, 8. Žumberk). Čísla 7. a 8. jsou podivně oříznuta, takže jsou cca o 3 mm na výšku nižší. Ani rozměry ostatních kousků nesedí „na chlup“, ale rozdíl už není tak znatelný. Z praktického hlediska je to problém zcela opominutelný, v případě sbírkových exemplářů ovšem může vzniknout dojem, že k ořezu došlo dodatečně. Dříve se takto necitelně pohlednice přizpůsobovaly rozměrům alba, dnes tak někteří „sběratelé“ upravují otřepené okraje, aby exemplář vypadal zachovaleji.

Samostatně v návaznosti vyšly dvě lokality: 3x Dívčí Kámen, 3x Kámen u Pacova. Mezi těmito pohlednicemi nalezneme i jednu dělenou (Dívčí Kámen) a dvě, které si jsou velmi podobné (Kámen u Pacova). V tomto případě si nejsem jist, jestli se dá hovořit o sérii, nebo spíš o jakémsi volném pokračování jednotlivých kusů. Konečně na tom zas tolik nezáleží. Hlavně aby nějaké pokračování bylo. Z jakýchsi nepochopitelných důvodů jsou tyto pohledy tištěny na papíře s gramáží o něco nižší, než je obvyklé.

Kromě grafické úpravy mají pohlednice i několik dalších jednotících prvků. Na fotografiích je patrná slabost autora pro polarizační filtr, kterým podtrhuje fakt, že si vždy dokázal počkat na to správné počasí a správné místo. Všechny jsou dobře zpracovány i po technické stránce. Snad za největší klad ale osobně považuji to, že jejich námětem nejsou notoricky známé objekty. Například Borotín či Hrádek u Purkarce patří k hradům na pohlednicích méně často zastoupeným.

Ve sbírce mám řadu novějších pohlednic, takže mi nechybí možnost srovnání. Jen málokteré jsou ale opravdu dobré. O těchto si myslím, že jsou velmi zdařilé. Snad jich bude časem víc a o počátku 21. století se jednou bude říkat, že po sto letech tehdy došlo v této oblasti k renesanci. Pokud tedy budete mít cestu do Českých Budějovic nebo přilehlého okolí, podívejte se po Znachorových pohledech – určitě stojí za pozornost, i když pohlednice třeba nesbíráte, ale chcete jenom někomu pěknou fotografii hradu poslat.

Borotín


Hrádek u Purkarce