Karlštejn

I když si dnes těžko dokážeme představit, že by Karlštejn mohl vypadat jinak, ještě na konci 19. století jeho silueta byla podstatně odlišná od té, jakou známe. Poměrně známá a diskutovaná přestavba bývá zmiňována v souvislosti s architektem Josefem Mockerem, ačkoliv původní projekt vypracoval jeho učitel a jeden čas i zaměstnavatel F. Schmidt.

Mocker se narodil 2. listopadu 1835 v Citochlebech na Lounsku. Studoval reálku a techniku v Litoměřicích. K dráze architekta ho pak předurčilo studium na Akademii ve Vídni. Zde se setkal se Schmidtem, jenž byl od roku 1863 stavitelem domu sv. Štěpána. Ten ho také nakonec přijal do své kanceláře a roku 1864 z něj dokonce udělal stavbyvedoucího při dokončení věže katedrály. Bylo mu tedy pouhých 29 let, když ve svém oboru nastoupil velmi slibnou dráhu. V roce 1869 provedl podle Schmidtova návrhu stavbu thunské hrobky v Děčíně a po další tři roky zde zastával i místo hraběcího inženýra.

Když 1873 zemřel J. Kranner, tehdejší stavitel chrámu sv. Víta na Pražském hradě, byl Mocker na Schmidtův návrh jmenován jeho zástupcem. Mockerovo dílo je neuvěřitelně rozsáhlé a dotýká se řady těch nejvýznamnějších památek gotiky. V Praze například opravil věže na Karlově Mostě, Prašnou bránu, Jindřišskou a Svatoštěpánskou věž. Mimo Prahu pak třeba kostel sv. Bartoloměje v Plzni nebo sv. Barboru v Kutné Hoře. Z hradů kromě Karlštejna pracoval také na Křivoklátě a Konopišti, kde ho zaměstnal dokonce Ferdinand d Este. Jako autor se navíc podepsal pod řadu novostaveb v duchu neogotiky.

Vyznamenání se dočkal ještě za svého života. Roku 1890 se stal řádným členem České akademie věd a umění a roku 1897 byl jmenován vrchním stavebním radou. Doma ovšem není nikdo prorokem a za přestavbu Karlštejna (1888-1897), kterou ovšem zahájil už Schmidt, se mu dostalo kritiky už v době, kdy ji prováděl. Byl a vlastně dosud mu je vytýkán necitlivý přístup, při němž byly poškozeny interiéry, zanikla část purkrabství i dvě brány (jiné dvě byly naopak přistavěny). Nicméně castellolog T. Durdík v Ilustrované encyklopedii Českých hradů přes všechny výtky připouští, že Mocker alespoň vypracoval důkladnou dokumentaci všeho, co narušil či zbořil. To údajně dneska nebývá zrovna pravidlem. Je to vlastně paradox – nebýt oné nešťastné přestavby Karlštejna, asi by jeho jméno znal jen mnohem užší okruh lidí. A Mocker, jenž se výrazně podepsal na současné podobě mnoha významných památek, by byl zapomenut.

Podobu Karlštejna před a krátce po rekonstrukci máme zachycenu dokonce na pohlednicích. Obě je vydal pan Bellman, jenž se na počátku 20. století specializoval na vydávání velmi zdařilých a dnes i vyhledávaných obrázků ze života staré Prahy. Z té doby pocházejí i obě pohlednice zachycující hrad ze stejného místa. Ta s Karlštejnem před rekonstrukcí je dokonce o něco mladší. Druhý pohled je rozevírací, tedy jednou tak velký, než byla tehdy běžná norma.