K názvům hradů na Podkarpatské Rusi

Podkarpatská Rus je známa především díky dílu Ivana Olbrachta, který se věnoval tehdy civilizací nedotčeným. Vzhledem k tomu, že nepatřím ke generaci, která by ještě pamatovala tuto oblast jako součást Československa, byla pro mě existence několika místních hradů překvapením. Tyto lokality naštěstí zahrnul do svého díla Slovenské hrady Ĺudovít Janota. Uvádí celkem šest hradů: Chust, Kráĺovo, Mukačevo, Nevické, Sevluš a Užhorod. Pokud bychom hovořili o panských sídlech, patřil by sem i biskupský palác v Užhorodu. Ve stejném městě se nachází i bývalé místodržitelství, ale jeho podobu nemám doloženu, takže nejsem schopen posoudit, zda spadá do této kategorie.

Užhorod, pohlednice z roku 1924

Nevické, pohlednice z roku 1929

Pochopitelně mě zajímala podoba hradů a tak mě potěšilo, když jsem zjistil, že v antikvariátech lze čas od času lze narazit na jejich pohlednice. Dokonce mě překvapila jejich relativní četnost. Většinou pocházejí z období první republiky, kdy na hospodářsky nerozvinutou ale na surovinové zdroje bohatou Podkarpatskou Rus přicházeli čeští úředníci, kteří pak udržovali živou korespondenci s příbuznými v Čechách. Ze sběratelského hlediska v krátké době jednoho roku se mi podařilo vytvořit kolekci o 35 kusech, kde jsou kromě hradu Sevluš zastoupena všechna zmíněná panská sídla.

Narazil jsem ovšem na vcelku logický problém – jak vyhledat pohlednici hradu, který neznám a který leží v oblasti jazykově tak pestré. Při troše štěstí byl na pohledu uveden název v češtině, ale zdaleko to nebylo pravidlem. Někdy zde byl jen maďarsky. Skutečnou detektivkou bylo například zařazení pohledu s nápisem Királyháza-Dubovinka. První název je maďarský, kdežto druhý sice je slovanský, ale málo používaný. Jindy pouze azbukou vyvedený název Nevického (podkarpatoruština byla za 1. republiky rovnoprávným jazykem) sváděl k zařazení více na východ. Nezbývalo než sáhnout do dobové literatury. O Podkarpatské Rusi v Československu vyšlo poměrně dost knih (včetně průvodců), ale tištěny byly v malém nákladu a jsou žádány, takže se i hůře shánějí.

Dosažený výsledek je poměrně zajímavý. Většina objektů působí nečekaně rozsáhle a sídla v Užhorodu a v Mukačevu jsou také velmi dobře zachovalá, nebo lépe řečeno – ještě před sedmdesáti lety byla. Tato oblast určitě stojí za pozornost, protože geograficky ani jazykově není příliš vzdálena, a přitom pro ní prakticky platí „hic sunt leones“.

Chust – Chust v české a slovenské literatuře, též varianta Hust; maďarsky Huszt.
Kraĺovo – v české i slovenské literatuře Kraĺovo nad Tisou; maďarsky Királyháza. Hrad též Dubovinka.
Mukačevo – v české i slovenské literatuře Mukačevo; maďarsky Munkács. Hrad též Palanok, popř. maďarsky Munkácsi vár.
Nevické – v české i slovenské literatuře Nevické; podkarpatorusky Něvickoje, maďarský název nezjištěn.
Sevluš – slovensky Sevljuš, česky Sevluš, maďarský název nezjištěn.
Užhorod – česky i slovensky Užhorod, podkarpatorusky Užgorod; maďarsky Ungvár. Hrad maďarsky též Ungvári-vár.