Erby slavných
(vzduchoplavec s oslí hlavou)
Řeč jde o muži, jehož výrobky, jak prohlásil klasik, "byly příliš velké a nehodily se než ku létání". Nositelem stříbrné oslí hlavy v modrém poli erbu byl totiž hrabě Ferdinand von Zeppelin (1838 - 1917) - německý generál, inženýr a především konstruktér řiditelné vzducholodě s pevnou kostrou.
Řeč jde o muži, jehož výrobky, jak prohlásil klasik, „byly příliš velké a nehodily se než ku létání“. Nositelem stříbrné oslí hlavy v modrém poli erbu byl totiž hrabě Ferdinand von Zeppelin (1838 – 1917) – německý generál, inženýr a především konstruktér řiditelné vzducholodě s pevnou kostrou.
I když rodový erb Zeppelinů vypadá velmi prostě, nejednalo se o žádnou novodobou úřednickou šlechtu, ale naopak o velmi starobylou dynastii. Její kořeny bychom našli v Mecklenbursku už ve 13. století. Tehdy se zde oslí hlavou mohly kromě Zeppelinů pochlubit také rody von Bützow a von Hoge. Předky slavného vzduchoplavce najdeme i v Pomořansku a v Dánsku, kam jednotlivé větve rodu přesídlily. Sám Zeppelin pocházel z mladší württemberské odnože, která se ale ještě v 18. století psala s jedním „p“. Do hraběcího stavu byl rod povýšen až roku 1806 (zobrazený erb zachycuje stav před povýšením).
Ferdinand von Zeppelin se narodil 8. července 1838 v Kostnici a zemřel 8. března 1917 v Charlottenburgu. Jeho otcem byl dvorní a vládní rada hrabě Friedrich von Zeppelin a matkou Amélie rozená Macaira d´Hogguer. Jak tomu u šlechty bývalo zvykem, čekala Ferdinanda vojenská dráha. V ní to dotáhl až na generála kavalerie. Je až zarážející, kolik důstojníků jezdectva lákal vzduch. Z jejich řad se rekrutovali i první piloti letadel těžších než vzduch. I když vzducholodě byly za první světové války hojně využívány k vojenským účelům jako prostředky bombardovací pozorovací, Zeppelinova práce na nich neměla s jeho armádní kariérou nic společného. Spíše naopak – začal se jim naplno věnovat až po odchodu do penze v roce 1891 a viděl v nich spíše progresivní dopravní prostředek než zkázonosnou zbraň. První stroj z jeho projekční kanceláře vzlétl k obloze roku 1900. Hrabě Zeppelin se dožil úctyhodného věku 79-ti let a byl ušetřen tragických nehod, které v meziválečném období rozhodly o odsunutí vzducholodí na periferii letecké dopravy. Dneska by už jen málokdo byl ochoten cestovat z Německa (Friedshafen) do Japonska (Tokio) přes Asii více než 100 hodin. I když tehdy to musela být rychlost přímo závratná.
Kromě erbu tentokrát přikládám i Zeppelinovu fotografii a několik obrázků vztahujících se k plavbě vzducholodě z jeho dílny kolem světa mezi světovými válkami. Obrázky pocházejí ze vzácně zachované kompletní kvartetové sady karet (48 ks), která byla při této příležitosti vydána.

