Štít: základní část znaku s erbovním znamením zvaném FIGURA
Figura: figurou mohou být obecně stylizované postavy, zvířata, rostliny, věci, které vyplňují pokud možno celou plochu štítového pole a nedotýkají se více než jednoho okraje. Geometrickým dělením štítu vznikají heroldské (čestné) figury. Při takovém dělení se dělící čáry dotýkají okrajů štítu. Podle polohy těchto dělících čar můžeme heroldské figury rozdělit na břevno (-), kůl (l), kosmý pás () a šikmý pás (/). Při dělení štítu na dvě části pak analogicky nazýváme ve stejném pořadí dělení štítu, polcení, kosmo, šikmo dělený a dále rozeznáváme hlavu a patu štítu.
Erb: na zobrazení erbu můžeme vidět: v dolní části samotný štít, na něm přilbu (tvar se měnil spolu s tvarem štítu a dobou), přikryvadla (části látky vybíhající z přilby a tvořící ornamentální vzor, barva odvozena většinou z barvy figury štítu) a klenot (ozdoba upevněná na vrcholu přilby)
Mluvící znak: znak, v němž má zobrazená figura přímý vztah ke jménu nositele
Predikát: šlechtický přídomek
Tinktury: obecné značení barev, kovů a kožešin. Základní heraldické barvy jsou červená, modrá, zelená a černá. Zvláštní jsou pak kovy, tedy stříbrná (bílá) a zlatá (žlutá). V zásadě platí, že barevná figura bývá kladena do kovového pole a naopak. Tedy nepřichází kov na kov a barva na barvu. Kožešiny se v našich zemích vyskytovaly jen vzácně. Známe druhy hermelín, popelčina, kunina a sobolovina.
Obsah erbu má být na první pohled zřetelný a jasný. Při kresbě spojeného štítu, přilby a klenotu platí, že při natočení klenotu se tento natáčí na stejnou stranu jako přilba.
K erbům se vztahuje i naše soutěž, kdo rychle odpoví a správně, bude prvním výhercem!!!
