Slovenský Sedláček?, recenze

K dílu Českého historika Augusta Sedláčka přirovnává Martin Feldek ve své předmluvě třídílnou knihu Ľudovíta Janoty Slovenské hrady, která prvně vyšla v roce 1935. Její reprint, jenž v roce 1996 vydalo v Bratislavě nakladatelství Slovenské ligy, je stále ještě na Slovensku k sehnání a představuje asi nejucelenější soubor informací na dané téma. I když není rozhodně kompletní, mezi 120 zdokumentovanými hrady nechybí žádný z těch jenom trochu důležitějších.

V obecné předmluvě Janota seznamuje čtenáře s hradní architekturou. Tato pasáž je z dnešního pohledu už poněkud zastaralá a fakty v ní obsažené už těžko někoho překvapí. Následují abecedně řazené statě o rozsahu kolem pěti stránek věnované jednotlivým hradům (I. díl - Baškov-Jesenov, II.díl - Kamenica-Seredňovo, III.díl - Sevljuš-Žirkov). Všechna uvedená sídla jsou bohatě zdokumentována i obrazově a narozdíl od Sedláčka mimo jiné také fotograficky.

Každá stať začíná lokalizací hradu, pak obvykle následuje jeho stručná historie - datace založení, výčet nejdůležitějších majitelů a hlavních událostí. Závěr obvykle patří pověstem, které se k danému místu vztahují. Bohužel, většinou chybí popis hradu a půdorysné plánky jsou také spíš výjimkou. Každý díl uzavírá seznam popisovaných hradů a výčet vyobrazení. V posledním svazku je navíc seznam použité literatury a mapka zachycující polohu jednotlivých lokalit. Za velké plus považuji, že dílo obsahuje i šest hradů, které dnes leží na Zakarpatské Ukrajině (Nevické, Užhorod, Mukačevo, Kra}ovo, Sevljuš, Chust).

Ve srovnání se Sedláčkem je Janotovo dílo podstatně stručnější. Určitě nevyčerpává všechny hrady (městský hrad v Banské Bystrici například neuvádí) a také jednotlivé kapitoly jsou podstatně kratší. Zcela scházejí rodokmeny jednotlivých rodů a vyobrazení jejich erbů. Kromě poznámkového aparátu jsem postrádal také jmenný rejstřík. Naopak v jednom rozměru Sedláčka jednoznačně převyšuje. Značnou pozornost věnuje legendám. Ty Janota dokáže vyprávět krásným, strhujícím jazykem. Mimochodem, děsivá realita tatarských a tureckých nájezdů zřejmě způsobila, že pověsti se zcela obejdou bez strašidel.

Ve srovnání s tím, co jsem v okresních knihkupectvích víděl, se mi k danému tématu Janotovy Slovenské hrady zdály nejlepší. I když jejich reprint vyšel už před čtyřmi lety, ještě nyní si ho můžete koupit, takže pokud se rozhodnete podívat se na Slovensko a zakoupit všechny tři díly, vemte si s sebou o 1 470 Sk víc.