Tvrze Olomoucka

Jako první jsme navštívili renesančně přestavěnou tvrz na mírném návrší uprostřed vsi TRŠICE. Tvrz ze XIV. století byla nejprve pozdně goticky upravena v XV. století za Kokorských z Kokor. Na počátku XVI. století proběhla renesanční přestavba tvrze na zámek. Po požáru v roce 1830 empírově upravena (fasády a věžovitý přístavek severního křídla). Trojkřídlá budova uzavírá spolu s hradbou a branou nevelké nádvoří. Přístup po mostě přes příkop. Dnes objekt slouží jako obecní úřad, obřadní síň, vesnické muzeum a knihovna. Sklepení (vězení) dochováno z původní tvrze ze XIV. století pod severním zadním křídlem, vstupní gotický portál, dochovány renesanční klenby v přízemí. Rád bych na tomto místě ještě poděkoval starostovi Tršic a vedoucímu zdejšího muzea za umožnění prohlídky dostupných interiérů a sklepních prostor.

Jedno z mnoha zákoutí nádvoří	Celkový pohled na vstup	Nejslabší místo tvrze
Příkop a most se vstupem	Expozice	Nádvoří směrem ke vstupu do tvrze
Obřadní síň	Vchod, pohled z nádvoří	Kresba v prvním patře

Další zastávkou byla věžovitá tvrz DRAHANOVICE. Původně asi dřevěná tvrz je doložena k roku 1351. Ve druhé polovině XIV. století zde byla vystavěna gotická kamenná věž. Tvrz zpustla za husitských válek, koncem století za Drahanovských z Pěnčína byla tvrz pozdně goticky obnovena. O více než sto let později byla věž i obytná budova renesančně přestavěna – dochován svorník s letopočtem 1567. V XVIII. století byl u již neobývané tvrze založen park a posléze zde vystavěn klasicistní zámek. V té době i obytná část tvrze upravena klasicistně. Věž tvrze pak byla v XIX. století zastřešena. Zbytek tvrze zbořen v roce 1805. Tvrz má elipsovitý půdorys, tvoří západní část areálu. Hlavní věž je čtyřpatrová hranolová (strana 6m, výška 28m). K tvrzi náležela i obdélníková budova s dochovanými gotickými sklepy. Věž tvrze přístupná veřejnosti, výstavy. Podle pověstí zde kdysi stály celkem 4 věže podobné té dnešní, ale byly zbourány. Podle slov našeho průvodce, kterému rovněž děkujeme za „pohostinnost“ na tvrzi, zde ještě donedávna vedla podzemní chodba z tvrze několik desítek až stovek metrů do jiného stavení. Dnes je chodba ze sklepa zasypána a nic bližšího se nám nepodařilo ověřit, protože na schématu řezu tvrzí chodba nakreslena není...

Celkový pohled od jihu	Poslední patro a schodiště	Točité schodiště protíná celou věž tvrze
Průřez věží tvrze	Nejkrásnější klenba (první patro)	Vstup do údajného bývalého podzemí

Poslední tvrzí byly UNČOVICE. Zde jsme se bohužel nesetkali se zájmem nájemníka, totiž místního ZD, jehož místopředseda nám o víkendu prohlídku neumožnil, ačkoliv jsme se na tuto akci sjížděli ze všech koutů republiky, nebo alespoň Prahy, česko-moravského pomezí, jižní i severní Moravy… Ale člověk nemůže mít všechno. Tvrz (původně dřevěnou) postavil zřejmě v první polovině XIV. století vladycký rod, z něhož pocházela Jitka z Unčovic (manželka Čeňka z Pirkenštejna). Podle [37] to bylo za pánů z Lipé. Příslušníci tohoto rodu tvrz ve druhé polovině XIV. století rozšířili v kamennou gotickou stavbu. V roce 1467 ji vypálila vojska Matyáše Korvína, obnovena v 90. letech XV. století pozdně goticky za Markéty z Vranova a rozšířena v renesančním slohu v první polovině XVI. století za Haugviců z Biskupic. V roce 1546 ji získalo město Olomouc a upravilo pro hospodářské potřeby. V samotné tvrzi býval byt správce dvora, v XIX. století též škola a hostinec. Patrová obdélníková budova, na severovýchodě dvoupatrová okrouhlá schodišťová věž, na jihozápadě v prvním patře renesanční okrouhlý arkýř. Zachována renesanční okenní ostění. Na jihovýchodě a jihozápadě straně zbytek hradby, která obklopovala tvrz. V přízemí renesanční klenby.

Celkový pohled ze vstupní strany

Celkový pohled na tvrz s věží

Celkový pohled na tvrz s věží