Feudum

Časopis o středověku, hradech a historickém šermu

Dětem

Omalovánky hradů IV.

Baba a panna

Siluetu zříceniny hradu Trosky není možné si splést s žádnou jinou. V rozlehlé rovině se tyčí na dvou čedičových skalách zbytky věží. Jedné se říká Baba a druhé Panna. Podivná jména prý získaly v 15. století, v době kdy Českým královstvím zmítaly husitské války a hrad patřil katolickému pánu Ottovi z Bergova staršímu.

Trosky

Siluetu zříceniny hradu Trosky není možné si splést s žádnou jinou. V rozlehlé rovině se tyčí na dvou čedičových skalách zbytky věží. Jedné se říká Baba a druhé Panna. Podivná jména prý získaly v 15. století, v době kdy Českým královstvím zmítaly husitské války a hrad patřil katolickému pánu Ottovi z Bergova staršímu.

Podle jedné z pověstí jména věží pocházejí z doby, kdy hrad obléhala husitská vojska. Nejprve se jim podařilo prolomit střední část hradu, která byla nejzranitelnější. Pak husité namířili svá děla proti západní věži. Její obránci útok nevydrželi a raději se vzdali. Druhá z věží ale byla tvrdší oříšek. Vojáci Otty z Bergova ji hájily tak statečně, že husité nakonec obléhání vzdali.

Druhá pověst hovoří o tom, že lidé nazvali věže Babou a Pannou až po husitských válkách. Na jedné ze skal žila vdova po starším Ottovi z Bergova Markéta a na druhé jeho vnučka Barbora. V té době vyznání rozdělovalo i rodiny a tak se stalo, že Markéta byla katolička, zatímco Barbora přestoupila ke kališnické víře. Z toho nemohlo vzejít nic dobrého. Protože to byly ženy a nepatřilo se, aby spolu bojovaly, aspoň na sebe z věží pokřikovaly a nadávaly si do kacířů. Někdy to prý vydržely od rána do večera. Markéta už nebyla nejmladší a tak se jednoho dne stalo, že zemřela. Toho rána Barboru nevzbudil jako jindy vzteklý hlas vdovy. Nejdřív z toho měla radost, ale pak jí každodenní hádky začaly chybět. Nakonec z té samoty začala chřadnout, až se utrápila k smrti. Od té doby se západní věž jmenuje po staré Markétě Baba a ta východní po Barboře Panna.