Hledání hradu Přerovec

Moravskoslezský kraj neoplývá příliš mnoha stavebními památkami z dob XIII. až XV. století, tedy hradů a jejich dnešních zřícenin. Kromě několika staveb, jejichž známost přesahuje hranice moravského regionu, jako Hukvaldy, Sovinec či Starý Jičín, se zde můžeme setkat pouze s několika málo zcela zaniklými hrady, po kterých zůstaly jen reliéfní zbytky, bez viditelných stop po kamenných stavbách. V bezprostřední blízkosti města Ostravy můžeme vzpomenout zbytky hradů Landek, Závada či Přerovec. A právě Přerovec si dnes přiblížíme trochu podrobněji. Někdy je označován také jako Zamčisko, hradisko či tvrziště.

O zříceninách hradu Přerovec nejedna encyklopedická literatura mlčí, přesto se o něm můžeme dočíst poměrně podrobné informace v knihách v čele s „Hrady českého Slezska“ a dále viz literatura na konci článku. Historie hradu v písemných záznamech začíná až rokem 1492, nicméně o daném katastru se píše i v roce 1442. Další zmínka je z roku 1513, 1536 a roku 1576 je zmiňován „pustý zámek Přerovec“. Počátky hradu však spadají zřejmě do XIV. století, případně i do XIII. století, pro které by mohlo nasvědčovat hradní uspořádání a nalezené předměty. Vlastní hradní fortifikace hradu zaujímá lichoběžníkový až trojúhelníkový půdorys obehnaný hlubokým příkopem a mohutným valem. Rozměry hradního areálu jsou přibližně 50x40 metrů. V dnešní době je areál zalesněný, zejména severní a severozápadní část je pokryta novou sadbou jehličnanů a je téměř nepřístupná. Centrální plató je natoli zarostlé, že návštěvu doporučuji buď někdy koncem listopadu či brzy zjara. Hrad se tyčil na okraji ostrohu poblíž soutoku dvou bezejmenných potoků asi kilometr od stejnojmenné osady. V jižní přístupné části je patrné přerušení nejmohutnějšího příkopu, které mohlo sloužit pro rychlý přístup na val (viz „Hrady českého Slezska“). Východní část je oddělena rovněž mohutným šíjovým příkopem, zčásti tesaným ve skále od stoupajícího navrší. V severozápadním nároží, kde je příkop i val relativně nevyrázný je patrné další, tentokrát vírazně drobnější přerušení příkopu, které mohlo být vytvořeno druhotně v souvisloti s těžbou dřeva (viz Hrady českého Slezska). V samotném hradním areálu jsou patrny četné terénní nerovnosti, zejména pak v jihovýchodní části.

Až sem bychom mohli hrad Přerovec považovat za jeden z mnoha hradů zaniklých patrně koncem XIII. století. Ovšem pokud bychom vzali do rukou turistickou mapu a vyrazili na výlet, asi bychom nebyli úspěšní. Všechny mně dostupné mapy totiž hrad znázorňují na zcela špatném místě. Při svém prvním pokusu o nalezení zbytků hradu Přerovec v roce 1999 jsem se vydal na mapami zakreslené místo. Na samotném ostrohu mohutného kopce nad osadou Přerovec byly patrné jisté terénní deformace, které by i vzhledem k dominantní poloze mohly nasvědčovat, že se jedná o bývalý hradní areál. Spokojen jsem udělal několik fotografií a místo opustil. Později jsem se na místo vrátil vybaven lepší foto-výbavou a samotná domnělá dispozice hradu Přerovec mne začala postupně přivádět k myšlence, že to nebude to pravé místo… Během třetí expedice jsem prošel několik kilometrů, a celý kopec a přilehlý les, který by alespoň rámcově odpovídal zobrazení na mapách, jsem bezúspěšně prohledal. Již jsem měl k dispozici stěžejní literaturu „Hrady českého Slezska“, kde byla uveřejněna fotografie příkopu a zobrazen asi nejzdařilejší půdorys. Čtvrtá výprava na stejné místo byla spíše vylučovací. To proto, že jsem přesně respektoval zobrazení map, abych došel k závěru, že řada významných lesních cest není na mapách zobrazena a místo označované jako Zamčisko či Přerovec nemá s lokalitou hradu nic společného. Až mapy z článku Pavla Kouřila a Martina Wihody – „Přerovec – k počátkům opevněných šlechtických sídel ve Slezsku“ jasně ukázaly, že hrad stával asi o kilometr jinde, než je naznačen na turistických mapách, na jiném kopci v Černém lese. Na řadě tak byla pátá pátrací výprava … Místo se podařilo poměrně bez problémů najít a radost z nálezu snad nemohl zastínit ani fakt, že areál je dnes opravdu velmi zalesněný a částečně prakticky nepřístupný. K jeho lokalizaci snad můžeme dodat pouze to, že údolím bezejmenného potoku, který se u osady Přerovec vlévá do říčky Sedlinky, vede asfaltová cesta, která se asi po kilometru od osady rozdvojuje. Tato výrazná křižovatka není na mapách zakreslena, ale chybějící cesta se dá poměrně dobře odtušit z map, protože sleduje rozsedlinu mezi kopcem se špatně zakresleným hradem a Černým lesem, na jehož okraji Přerovec leží. Vše je znázorněno schématicky na upravené mapě ze serveru mapy.seznam.cz, kde modré kolečko označuje nesprávně kladený hrad a tmavě zelený obdélník je skutečné místo fortifikace. Vlevo v spodní části u křižovatky silnic pod rybníkem je osada Přerovec (oranžové kolečko).

Poloha hradu je označena černým obdélníkem, nesprávná udávaná poloha je značena modrým kolečkem

Takže poslední pátá výprava ve mne zanechala uspokojení a jistotu nalezení přesné lokalizace někdejšího hradu Přerovec a potvrdila mou částečnou nedůvěru k turistickým mapám. Ovšem aby nebylo nejasností málo, zpětně při porovnávání reality s plánkem v knize „Hrady českého Slezska“, jsem musel bohužel konstatovat, že tento poslední publikovaný půdorys není správně orientovaný na sever (knniha Hrady českého Slezska, str. 295). Jinak je ovšem půdorys v naprostém pořádku do všech detailů. Správně orientovaný půdorys pak nalezneme ve zmiňovaném sborníku, který odráží výzkumy z roku 1996 a který vlastně předcházel knize Hrady českého Slezska, která čerpá i prakticky doslovně popis fortifikace. Drobná chybka v natočení směrové růžice nastala během tiskových pracích na knize a nikterak nesnižuje vyčerpávající hodnotu, kterou bezesporu přínáší.

Půdorys z knihy Hrady českého Slezska, ovšem správně orientovaný – sever směřuje přímo vzhůru
(otočeno o 45 stupňů proti originálu v knize)

Fotogalerie

Vlevo příkop a val v jižní části, vpravo hradní areál. Pohled z jihovýchodního rohu valu	Tentýž jižní val dále ne západ	Pohled z jižního valu k západu s patrným přerušením příkopu, snad pro rychlý přesun mezi valem a hradem
Pohled ze západu na mohutný příkop táhnoucí se k jihovýchodnímu nároží	Západní část příkopu je zalesněná	Nejzápadnější část fortifikace
Příkop na jihu	Zbytky materiálu ve východním šíjovém příkopu u skály	Pohled na nevýchodnější část fortifikace z přilehého stoupající navrší
Opět pohled na východní část areálu, směrem k severovýchodnímu nároží	Pohled na hradní kopec z komunikace pod hradem, pohled na jižní část	Další pohled na hradní kopec z komunikace pod hradem, pohled na jihozápadní část