Encyklopedie řádů i neřádů
(recenze)
Počátkem tohoto roku přestavilo nakladatelství Libri další z řady svých encyklopedií, která tentokrát bude vycházet na pokračování. Autorem "Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních společností katolické církve v českých zemích" je historik a heraldik genealog Milan M. Buben, jenž se touto problematikou zabývá už mnoho let. První díl z celkového počtu pěti je věnován atraktivnímu námětu rytířských řádů. Tedy tématu, které v posledních letech bylo zpracováváno několikrát, ale vždy se zaměřením jen na známější organizace. Jiné naopak zůstály prakticky neznámé, ačkoliv stále vyvíjejí činnost.
Počátkem tohoto roku představilo nakladatelství Libri další z řady svých encyklopedií, která tentokrát bude vycházet na pokračování. Autorem „Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních společností katolické církve v českých zemích“ je historik a heraldik genealog Milan M. Buben, jenž se touto problematikou zabývá už mnoho let. První díl z celkového počtu pěti je věnován atraktivnímu námětu rytířských řádů. Tedy tématu, které v posledních letech bylo zpracováváno několikrát, ale vždy se zaměřením jen na známější organizace. Jiné naopak zůstaly prakticky neznámé, ačkoliv stále vyvíjejí činnost.
Název uvedený na deskách knihy je poněkud zkrácen (uvnitř už je v přesném znění), takže z něj přímo nevyplývá, že obsah je zaměřen především na řády katolické církve. Hlavní část je rozložena celkem do osmi hesel. V každém z nich pak je uvedena historie, pravidla, organizační struktura a symbolika řádu. Většinou nechybějí ani jeho velmistři a nejvýraznější postavy. Text doprovázejí vyobrazení budov, které řádům patřily, znaky, případně oděvy. Vzhledem k tomu, že dějiny jsou dotaženy podle možnosti až prakticky do současnosti, může se čtenář přesvědčit, že řád rozhodně není mrtvou záležitostí.
Poslední třetina knihy nazvaná Dodatky přesahuje rámec vymezený názvem. Jsou zde snad trochu nešťastně (v textu to je vysvětleno) vedle sebe stati věnované legitimním, ale katolickou církví nezastřešeným řádům sv. Lazara a sv. Stanislava, a „řádům“, které vznikly až v nejnovější době jako občanská sdružení. Jakkoliv mě přítomnost hesel věnovaných posledně zmíněným organizacím poněkud překvapila, osobně ji považuji za zajímavou a přínosnou. Pohled autora, který patří k rodové šlechtě, jasně vypovídá, jak o těchto spolcích smýšlejí členové historických řádů. Rozhodně to není nic lichotivého a konečně z textu i vyplývá proč. Pro čtenáře má v tomto ohledu encyklopedie jedno kouzlo – umožní mu spolehlivě rozeznat, kdy se v životě setkávají se skutečným členem řádu (ti to ovšem nemají zapotřebí o sobě roztrubovat) a kdy jen s pouťovým pozlátkem na vizitce.
Encyklopedie zaplnila další bílé místo a zároveň nechala i určitý prostor pro další knihy na toto téma. Osobně bych byl rád, kdyby se časem objevila knížka věnovaná i světským rytířským řádům.