Dražice – kousek Francie u Benátek

Zřícenina hradu Dražice leží nedaleko města Benátky nad Jizerou, kam zhruba každou hodinu odjíždí autobus z pražského autobusového nádraží na Černém Mostě. Dodnes je dominantou městečka renesanční zámek, který se stal důvodem zániku středověkého feudálního sídla. K zřícenině je možné se dobrat dvěma cestami. Ta méně příjemná vede po frekventované silnici a na protilehlém břehu řeky. Má tu výhodu, že svůj cíl máme brzy na dohled. Ta druhá je zhruba stejně dlouhá, ale nejprve se musíme vymotat z Benátek a pak jít po úzké stezce podél Jizery. Až na občasné uskakování před zdivočelými cyklisty je mnohem hezčí a vede přes přírodní koupaliště, kde je v létě otevřeno občerstvení.

Tak jako tak po necelé hodině chůze staneme pod zříceninou stojící na nepříliš velké vyvýšenině nad řekou. Hrad, původně raně gotický, byl postaven v druhé polovině 13. století. Jeho „francouzský šmrnc“ mu ale dala až postava posledního pražského biskupa Jana IV. z Dražic, který byl člověkem vzdělaným i zcestovalým. Právě on nechal hrad přestavět a přizval k tomu francouzského mistra Viléma z Avignonu. To byl vrchol v životě hradu, jehož zánik způsobilo postavení pohodlnějšího renesančního zámku v nedalekých Benátkách za Bedřicha z Donína, kam se v první polovině 16. století přesunul život majitelů panství. Z umu francouzských stavitelů se toho do dnešních dnů nedochovalo mnoho. Na místě si sice dokážeme udělat alespoň přibližnou představu o rozloze hradu, ale jeho podobu si můžeme představit už jen díky hmotové rekonstrukci. Přesto je francouzský vliv patrný i na dochovaném torzu v podobě řady detailů. O tom, že Dražice byly hradem pohodlným i k bydlení, svědčí dochované dýmníky.

Vyfotografovat celý areál je dnes možné jen ze severní strany, což není nejšťastnější kvůli protisvětlu. Ještě donedávna bylo možno pořídit pro tento hrad typickou fotografii dochovaného torza s řadou detailů ze západu. Ideálním v tomto případě je pozdně odpolední světlo. Dnes tento pohled jakýsi troup zhyzdil postavením reflektoru. Přiznám se, že smysl nasvěcování zrovna této zříceniny (kolikrát do roka?) mi poněkud uniká, zvlášť za tuto cenu. K fotografování tak zůstalo na malém prostoru alespoň několik architektonických drobností. Pokud si chce někdo udělat představu o Dražicích v době jejich největší slávy, nabízí se možnost postavit si jejich hmotovou rekonstrukci. Tedy pokud takový výraz můžeme použít v případě vystřihovánky. Vydal ji ERKOtyp a autorem je legendární Richard Vyškovský, což je zárukou přesné práce, promyšlené konstrukce, bohatých a přitom dobře zpracovatelných detailů.