Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Informace
FEUDUM.EU
1998-2007
2009-2011
(obnoveno)
internetový občasník
věnovaný historii
nejen středověké
ISSN 1801-5611 redakce (zavinac) feudum eu
TOPlist
larp-fashion.de
Architektura

Hrady - svědkové minulosti, Hukvaldy



Jedna z našich nejrozsáhlejších zřícenin s patrným vývojem opevnění od gotiky po baroko.

Status: zh Okres: Frýdek Místek Založení: 1228 ? Jako pustý: 1762  Mapa: D9
Stavební sloh původní :gotický současný: gotický, renesanční, barokní  

 

Historie:

Hrad byl založen ve 2. čtvrtině XIII. století Arnoldem z Hückeswagen, držitelem novojičínského panství na území mezi Odrou, Ostravicí a Beskydami. Arnošt přišel do Čech z Porýní na žádost Přemysla Otakara I. Byl založen při významné obchodní cestě z Moravy do Slezska spojující Olomouc s Krakovem. Rozkládá se od severozápadu k jihovýchodu na podlouhlém vrchu ohraničeném na obou koncích skalnatými kupami. Franko, syn Arnoldův, zdědil otcův majetek a oženil se Trojslavou z rodu Bludoviců, jejich syn se jmenoval Blud, podle rodu matky. Asi v polovině XIII. století koupil území olomoucký biskup Bruno ze Šauenburku a od té doby byl hrad po několik století vlastnictvím olomouckého biskupství a posléze arcibiskupství, často pronajímán a zastavován. Karel IV. svými organizačními zásahy ve prospěch panství olomouckého biskupství posílil stavební aktivitu na hradě, který byl tehdy důkladně opraven. Po husitských válkách se Hukvaldy dostaly roku 1438 do držení hejtmana Jana Čapka ze Sán a v roce 1452 Jana Talafúse z Ostrova, který se oženil s jedinou dcerou Jana Čapka. V roce 1465 je vyplatil Jiří z Poděbrad a postoupil opět olomouckému biskupovi. Poslední čtvrtina XV. století znamenala velký rozmach stavebních prací. Za biskupa Thurza v první polovině XVI. století začínají na hradě působit opět hejtmané, například Stanislav z Kadaně, Jiří Zcydlice z Kaffunku a od roku 1540 Jeroným Syrakovský z Pěrkova a po něm Jaroš Syrakovský z Pěrkova, patrně jeho bratr, kterému hrad snad náležel i v zástavě.Výrazná přestavba změnila výšku a počet obytných bubudov. K rozhodujícím úpravám došlo za biskupa Marka Khuena, jednoho z prvních zastánců protireformace. Tehdy vznikl renesanční palác. Práce pokračovaly po celé XVI. století. Roku 1617 pronajal kardinál František Ditrichštejn Hukvaldy městu Příbor. Opevnění a vynikající strategická poloha se osvědčily i za třicetileté války, kdy staré renesanční opevnění nahradily barokní bastiony. Důležité přitom bylo i to, že od roku 1581 měl hrad vlastní studnu, hlubokou 146 metrů, která nahradila tři hluboké cisterny. Za Viléma Prusínovského přibila u hradu obora. Byla to rovněž doba tvrdého prosazování přísné disciplíny v samotné katolické církvi. Na hukvaldském hradě byli vězněni kněží, například olomoucký kanovník Filippon Dombrovský za údajnou trojnásobnou vraždu biskupů. Roku 1626 zdejší posádka spolu s příborskými úspěšně hájila hrad proti Dánům po dobu 9 měsíců. Neúspěšní byli i Švédové, kteří hrad oblehli dvakrát. Vojensky tedy nebyl nikdy pokořen. Jako vojenská pevnost ztrácel však s rozvojem moderní techniky hrad postupně na významu a stal se pouze sídlem správy hukvaldského panství. Olomoucký biskup a syn císaře Ferdinanda II. Leopold Vilém byl spíše vojákem než duchovním, a tak dobře ocenil jeho dobrou obranu pro okolní kraj. Jedna z jižních bašt na velkém nádvoří byla kolem roku 1690 přestavěna na hradní kapli, která je dnes restaurovaná a dobře zachovalá. Význam hradu pomalu upadal. Krutost hradního hejtmana vyprovokovala roku 1695 vznik velkého povstání poddaných. Velký požár roku 1762 způsobil rychlou proměnu jedné z největších moravských pevností v mohutnou ruinu, jež se stala v XIX. století cílem romantických výletů.

Exteriér:

Siluetu hradu určují dlouhé hradební zdi přerušované baštami, které převyšují zbytky obytných budov. Do hradu se vchází branou prolomenou v šikmé hradební zdi západního bastionu, chránícího vstup spolu s příkopem a nezbytným padacím mostem. Prostor mezi 1.a 2. branou lemuje zdivo bastionu, v němž je hradní vinárna a zprava příkrý svah završený polygonální stavbou, tzv. kulatinou. 2. hradní brána ohraničovala spolu s hradbami a baštami hradní nádvoří zaplněné původně hospodářskými budovami. Další padací most umožňoval přechod ke 3. hradní bráně, z níž zbyly pouze boční zdi. Ve 4. bráně se zachovaly místnosti strážnice. U ní stojí mohutná dělová bašta. Malý prostor za ní vyplňují zbytky budov a ukončuje další brána s romanticky upravenou strážnicí. Nádvoří na ni navazující prošlo složitým stavebním vývojem. Jeho dominantu tvoří čtverhranná obytná věž z 2. poloviny XV. století. Vnitřní hrad tvoří tři křídla budov, spojená obvodní hradbou s věží. Ve východním (nejstarším) dochovány přízemní místnosti. Západní sloužilo jako biskupská rezidence. Severní (renesanční, nejvíce zachovalé) se připravuje k rekonstrukci (1988). Kolem hradu byla olomouckým biskupem Vilémem Prusínovským z Víckova zřízena ve 2. polovině XVI. století obora.

Interiér:

Zachováno několik přízemních místností a hradních bran.

Přístup:

Ze stanice ČD Příbor 6 km.

Držitelé:

z Hückeswagen Arnold  1228 až 1237 
z Hückeswagen Franko až 1253
biskup, ze Šauenburku Bruno 1253 až 1280 ?
biskup, z Hradce Dětřich 1281 až 1302
biskup, Jan VI. 1302 až 1311
biskup, Petr II. Bradavice 1311 až 1316 
kanovníci, z Fulštejna Dětřich a Jindřich 1316, v zástavě
z Kitlice Jindřich  1327, v zástavě 
biskup, Jan Volek 1344 (1334?) až 1351, 1347 (1337?) dočasně hrad vyplacen
biskup, z Vlašimi Jan Očko 1351 až 1364, 1359 vyplacen
z Brandýsa Smil 1371, jen purkrabí 
z Těšan Jan 1375, jen purkrabí 
ze Zvole Kunc 1389, jen purkrabí 
z Wolfsberka Jošt 1391 až 1397, nejprve purkrabí pak v zástavě
biskup, Jan Mráz 1397 až 1400
Zikmund Lucemburský 1400
Lacek z Kravař 1403 až 1408, snaha vyplatit hrad
Bolek Těšínský 1426 až 1434
z Cimburka Jan Tovačovský 1435
z Lamberka Mikuláš Sokol 1435 až 1437
Zikmund 1437
z Lamberka Mikuláš Sokol 1437 až 1438
ze Sán Jan Čapek 1438 až 1452
z Ostrova Jan Talafús 1452 až 1465
biskup, z Boskovic Tas Černohorský 1465 až 1480
z Boskovic Dobeš a Beneš Černohorští 1480 až 1507
biskup, Stanislav Thurzo 1507 až 1540
biskup, Jan Dubravius 1541 až 1553
biskup, Marek Khuen 1553 až 1565
biskup, z Vickova Vilém Prusínovský 1565 až 1572
   
biskup, Stanislav Pavlovský 1579 až 1598
kardinál, z Ditrichštejna František 1599 až 1636
biskup, Leopold Vilém 1637 až 1662
biskup, z Lichtenštejna Karel II. 1664 až 1695
biskupství do 1777 
arcibiskupství  1777 
   

Fotografie, nákresy, rekonstrukce:


Pohled na pátou hradní bránu, vlevo hradní jádro

Z nejvyššího bodu hradního jádra

Vnitřní nádvoří hradního jádra

Letecký pohled neznámého autora

Dělová bašta u čtvrté brány


Související články:
Zapomenuté hrady na Moravě VI., Šaumburk, Nový Šaumburk (13.08.2001)
Zapomenuté hrady na Moravě IV., Přerovec, Šternek, Medlice (08.08.2001)
Trouble na cestě po hradech Českého ráje, a nejen tam... (30.07.2001)
Zapomenuté hrady na Moravě V., Rokštejn, Otaslavice (18.05.2001)
Zapomenuté hrady na Moravě VII., Zátor, Náměšť na Hané (05.05.2001)
Zapomenuté hrady na Moravě III., Brníčko, Hoštejn (11.12.2000)
Zapomenuté hrady na Moravě II., Vildštejn, Moravský Beroun (16.11.2000)
Zapomenuté hrady na Moravě I., Puchart, Hluboký (24.10.2000)
Zámek VALEČ (okres Třebíč), na prodej (24.07.2000)
Znachyho průvodce po málo známých hradech a zříceninách V., Lichnice (05.05.2000)
Kresby hradů Ervína Černého, od čtenáře Honzy (04.04.2000)
Putování po hradech severní Moravy, text Trouble, foto Znachy a Trouble 1x (21.03.2000)
Znachyho průvodce po málo známých hradech a zříceninách II., Dívčí Kámen alias Maidštejn či Menštejn (08.08.1999)
Hrady severní Moravy, Trouble na cestách (08.08.1999)
Chodský hrad po sedmi letech, (18.06.1999)
Pozvánka na hrady Moravského krasu, od našeho čtenáře Honzy (18.06.1999)
Cestování po hradech, aneb Znachy na návštěve u Troubleho (15.04.1999)
Po hradech a zámcích jižní Moravy, (04.04.1999)
Znachyho průvodce po málo známých hradech a zříceninách III., Cornštejn (10.03.1999)
Znachyho průvodce po málo známých hradech a zříceninách IV., Velhartice (03.03.1999)
Znachyho průvodce po málo známých hradech a zříceninách I., Klenová (21.01.1999)
Půdorysy našich hradů, aneb který je největší? (24.09.1998)
Trouble na cestě po jihočeských hradech, (16.09.1998)
Hrady - svědkové minulosti, Helfštejn (07.07.1998)
[Akt. známka: 2,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5

| Autor: Trouble | Vydáno dne 21. 05. 1998 | 4362 přečtení | Počet komentářů: 66 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Související
Němé tváře...
Útulek Ostrava

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server