Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Informace
FEUDUM.EU
1998-2007
2009-2011
(obnoveno)
internetový občasník
věnovaný historii
nejen středověké
ISSN 1801-5611 redakce (zavinac) feudum eu
TOPlist
larp-fashion.de
Zajímavosti

Pražské groše a jejich díly, (1300 - 1547)



Velké množství stříbra těženého v Kutné hoře inspirovalo roku 1300 krále Václava II k ražbě nové hodnotné české mince - stříbrného českého groše - nejslavnější české mince. Aby nové mince byly po všech stránkách opravdu na světové úrovni, povolal do Čech tři florentinské mistry - Reinhera, Alfarda a Tyna Lombarda - a již v červenci téhož roku začaly z kutnohorské mincovny vycházet první groše zvané pražské (grossi pragense) a jejich díly - malé pražské peníze (parvi pragenses), kterých bylo 12 do groše a vyznačovaly se kvalitním zpracováním.

Datování těchto mincí je poměrně obtížné, neboť letopočty se na pražských groších objevují až od roku 1527. Mince starší můžeme chronologicky zařadit jen na základě mincmistrovských a řezačských značek. Obecně platí, že co emise - to jiné znaménko.

Na groších Václava II. byla ceněna především jejich poctivost. Hmotnost se pohybuje mezi 3,5 - 3,7 g a jakost je 0,922 - 0,93. Na kvalitu dohlíželi čtyři měšťané, kteří byli podřízeni mincmistrům.

Pražské groše 1305 -1310

Tato perioda, přestože byla pro naše země bouřlivá, nezanechala po sobě v českém mincovnictví žádnou památku, neboť žádný ze tří panovníků - Václav III. (zavražděn ještě před korunovací)/, Rudolf I. Habsburský (záhy zemřel), Jindřich Korutanský (násilně vyhnán) - nebyl na českém trůně tak dlouho, aby stačil nějak zasáhnout do českého mincovnictví.

Jan Lucemburský

Hmotnost grošů Jana Lucemburského se pohybuje mezi 3,5 až 3,7 g, ale jakost je značně proměnlivá. Obecně platí, že čím mince se starší, tím je kvalitnější. To velice dobře dokumentuje horšící se finanční situaci panovníka. Ačkoliv jakost byla stanovena na 0,93 (jako u Václava II.), kolísá až mezi 0,902 - 0,917. Pražské groše Jana Lucemburského se liší od grošů Václava II. jen rozdělovacími znaménky a zlehčením hodnoty.

Poprvé a naposledy jsou v Čechách raženy půlgroše (parvi grossi). Jejich hmotnost se pohybuje mezi 1,25 až 1,7 g a jakost nebyla pro jejich vzácnost zkoumána. U půlgrošů rozeznáváme dva typy - první má úpravu shodnou s pražskými groši (líc - koruna, rub - český znak), druhý má na líci korunovanou hlavu zpříma či poprsí mírně orientované doprava, na rubu je opět český lev). Vzhledem k preciznímu provedení je možno vyslovit domněnku, že autory kolků byli florentinští mistři. /Tomu nasvědčují i rozdělovací znaménka v podobě tří koleček, která se vyskytují i u starých florentinských mincí.)

Za Jana Lucemburského se setkáváme i s malými penězi (hmotnost 0,55 - 065 g, jakost 0, 375) a dokonce s prvními malými tlustými penězi. Konkrétně se jedná o dva exempláře o hmotnosti 8,28 a 7,15 g. Jakost není uvedena a dá se předpokládat, že nebyla pro vzácnost ani zjišťována.

Protože polští feudálové v polském Slezsku se stávali raději lenníky krále českého než polského, byly pro Polsko a Slezsko v té době raženy mince o hmotnosti 1,30 g a hodnotě, která se blížila přibližně jednomu půlgroši.

Karel IV.

Groše, které se nám z doby vlády Karla IV. Zachovaly, jsou ve velmi špatném stavu a podle toho váží 2,75 až 3,40 gramu a mají jakost 0,750 až 0,840. Poprvé se v českém mincovnictví setkáváme s tlustými groši. Vlastní cíl jejich ražby není znám. Snad sloužily ke zkoušení nových grošů nebo k posuzování rytí, jako tomu bylo ve Francii, kde se Karel s tlustými penězi zřejmě seznámil. Později měly tlusté groše spíše propagační charakter - byly dávány komorníkům při návštěvách cizích dvorů a měly tak hlásat bohatství českého krále.

Malé peníze Karla IV. Vážily 0,45 až 0,55 g a měly jakost 0,33. Na rubu se nachází obraz zemského patrona sv. Václava a na lícní straně je u některých místo českého lva umístěna královská koruna (jako za Václava II.). V letech 1336 až 1345 se pro malé mince setkáváme též s názvem "Hallenses" - haléře. Spolu se svým synem, pozdějším Václavem IV., vydal Karel IV. mincovní řád, který měl přispět ke zlepšení kvality mincí. Bylo proto ustanoveno, aby na 100 hřiven stříbra připadlo maximálně 12 hřiven příměsí a aby z hřivny bylo raženo 70 pražských grošů. Ke kontrole byli určeni dva zkoušeči, vzatí pod přísahu. Jeden z nich byl dědičně jmenován králem dědičně, druhého volili čeští páni. Jakost mince měla být tedy 0,893. V případě, že by zkoušečům prošla mince horší kvality, než byla předepsána, měli být potrestáni smrtí. Jakost nyní vyšetřená je 0,750 až 0,840. Karel VI zemřel čtyři týdny po vydání tohoto řádu, takže se již nestačil postarat o to, aby byl tento řád náležitě uveden do praxe.

Václav IV.

O pražských groších Václava IV. lze prohlásit, že byly snad nejhorší ze všech, které se u nás do té doby razily. Vyznačovaly se špatnou jakostí, málo zřetelnou ražbou, množstvím zkratek a zjevnou celkovou nedbalostí zpracování. Jejich výskyt je velice hojný, ale mince jsou většinou značně opotřebované. Jejich hmotnost se pohybuje mezi 2,70 - 2,90 g. Důkazem úpadku českého mincovnictví je i mincovní řád Václava IV. z roku 1407, z kterého se nám zachoval jen úryvek, ale i ten je zajímavý, neboť se z něj dozvídáme, že na 100 hřiven stříbra mělo připadnout už 64 hřiven příměsí, což se rovná jakosti 0,610. Z jedné hřivny mělo být raženo 95 a 1/2 groše nebo 1386 haléřů o ryzosti 0,400.

Není též bez zajímavosti, že Václav IV. dal stahovat z oběhu kvalitní mince svých předků a nahrazoval je svými, méně kvalitními. Devalvace měny byla jedním z příznaků vnitřní nestability, která později vyústila až do husitských bouří.

Doba husitská (1419-1437)

V období husitských bouří byly na území českého království nejrozšířenějším platidlem haléře bez opisu - tzv. haléře "horské" či "husitské". Celkem je lze rozdělit do tří typů:
1/ Tlusté haléře - na líci český lev v celém poli, na rubu česká koruna v celém poli.
2/ Obyčejné haléře dvoustranné - na líci český lev v celém poli, na rubu česká koruna v celém poli.
3/ Haléře se lvem jednostranné, které lze rozdělit dále do tří podskupin:
a/ hříva je složena ze dvou řad měsíčků po čtyřech
b/ hříva je složena ze tří řad měsíčků po čtyřech
c/ typ shodný s typem b/, liší se pouze čtyřmi čárkami při okraji v uspořádání do kříže

Po smrti Václava IV. se pražská obec zmocnila ražby mincí v Kutné hoře a přestala razit vlastní mince v klášteře sv. Františka na Starém Městě v Praze. V červnu 1421 však stavové převzali moc nad Kutnou Horou a Pražanům zbyla jen již zmíněná klášterní mincovna. O té ale již nemáme dále žádné zprávy. Zřejmě proto, že v Praze v té době vznikly dvě nové mincovny, v kterých Pražané razili stejné groše jako za Václava II. Mimoto měli podíl i na kutnohorské měně.

Od roku 1422 je Kutná Hora jediným místem v Čechách, kde jsou raženy mince (pokud opomineme pokoutní výrobu). Vzhledem k používání kolků ještě z doby Václava IV. je úroveň mincí velice nízká. Ze zpráv z roku 1427 se dozvídáme, že Kutná Hora v těchto letech byla spravována tábory a sirotky (Ambrož a Mikuláš).

Při vyjednávání českých stavů se Zikmundem roku 1435 čeští stavové mimo jiné žádali, aby se v Kutné Hoře razily mince takové kvality jako za Václava II., což císař ve své odpovědi slíbil. Po jeho nástupu se však jakost příliš nezlepšila a Zikmund umírá dříve, než by byl mohl zavést do našeho mincovnictví nějaké podstatné změny.

Ladislav Pohrobek

Když se Ladislav Pohrobek ujal vlády, byla situace našeho mincovnictví značně neutěšená. To bylo způsobena obdobím anarchie, která v českých zemích vládla až do jeho nástupu na český trůn roku 1453. Mince, které v této době byly v oběhu, pocházely ještě z doby husitských bouří a jejich kvalita byla značně pochybná: byly špatné jakosti, mince byly často okrájené a zpravidla velmi otřelé.

Ladislav Pohrobek se snažil situaci zlepšit tím, že začal razit mince nové a kvalitní. Ty však byly raženy jen v malém množství a poměrně krátkou dobu (Ladislav zemřel roku 1457) , a proto se dnes vyskytují jen vzácně. V období regentství Jiřího z Poděbrad, tedy v době nezletilosti Ladislava Pohrobka, byl upraven poměr malých peněz ku groši oproti původnímu poměru 12:1 na nový 7:1.

Jiří z Poděbrad

Po svém nástupu Jiří z Poděbrad pokračoval v ražbě pražských grošů. Kromě nich se na našem území od roku 1459 objevují též tzv. černé peníze , které král dostal jako náhradu od Fridricha III. za své tažení do Rakouska. Tyto mince k nám vozili rovněž rakouští kupci. Mezi lidem byly značně nepopulární, ale na základě králova příkazu je byli nuceni přijímat. Jako rovnocenné s domácí měnou. Obrat nastal až v roce 1460, kdy zemský sněm používání černých peněz zakázal.

Zároveň se ale objevila snaha pozdvihnout pražské groše na vyšší úroveň, s čímž však nesouhlasili čeští stavové, a proto se reforma neuskutečnila. Místo toho byl stanoven poměr pražských grošů ku stříbrném rakouskému groši na 24:1 a upraven poměr husitských haléřů ku groši na 14:1. V té době se kromě uherských grošů objevují také groše míšeňské saských knížat.

Vladislav II.

Z období Vladislava II. Se nám zachovalo větší množství typů, které se od sebe liší opisy. Jejich hmotnost se pohybuje okolo 2,30 do 3,00 g. Jakost je proměnlivá (O,563, 0,500, ale i 0,440 až 0,428).

Za vlády Vladislava II. Byly na našem území raženy kromě pražských grošů i tyto mince:
- tlusté peníze bílé s českým lvem na líci a korunovaným W na rubu (v některých případech je W nekorunované). Jméno krále se nezvykle nachází na obou stranách mince.
- obyčejné peníze bílé dvoustranné - opět s českým lvem na líci a korunovaným W na rubu (mince s nekorunovaným W jsou vzácné). Peníze jsou bez opisu.
- obyčejné peníze jednostranné - motiv W s tečkou na každé straně.

Poměr bílých peněz ke groši byl 7:1 a u malých peněz 14:1. Jsou známy i tlusté groše, které svého času byly poměrně dost rozšířeny. Byly vydávány jen v určitých letech, a to 1472, 1473, 1477, 1480, 1488, 1499, 1508, 1511 a 1514. Tak jako v minulosti sloužily zřejmě k reprezentačním účelům.

Ludvík I.

Na počátku vlády Ludvíka I byly pražské groše raženy v Jáchymově, a to přibližně o hmotnosti 2,82 g a jakosti 0,437. Pokračovalo se i v ražbě bílých mincí s opisem o hmotnosti 0,429 g a jakosti 0,375, a to od roku 1516 v Kutné Hoře a ve velkém množství. Dále byly vybíjeny i peníze malé (o hmotnosti 0,393 g a jakosti 0,188).

Ferdinand I.

Ferdinand I. pokračoval v ražbě jak pražských grošů (koruna se zoubkovaným obloukem), tak i bílých peněz (jednostranných) a malých peněz (jednostranných). Při nastolení Ferdinanda I. Byly v Čechách dvě mincovny - jedna v Kutné hoře a druhá v Jáchymově (šlikovská), kde působili kovkopové a úředníci z Míšně.

Vzhledem k finanční situaci v tehdejších Čechách vznesli čeští stavové na Ferdinanda I. tyto požadavky:
1/ aby dobrá česká mince nebyla vyvážena z Čech.
2/ aby české groše a bílé peníze byly i nyní v hojném počtu vybíjeny.
3/ aby cizí mince byly zkoušeny.

Roku 1531 ustanovil zemský sněm poměr českých mincí k mincím z jiných zemí, ale ačkoliv se o těchto otázkách jednalo na zemském sněmu až do roku 1539, nebyl přijat žádný mincovní řád.

V roce 1539 vznikla v Čechách nová, v pořadí tedy třetí mincovna. Bezprostředním impulsem k jejímu založení byla těžba stříbra u městečka Skalice. Těžbu financovalo několik měšťanů Starého Města pražského. V polovině 40. let nastaly další změny, které měly vliv na české mincovnictví. V roce 1544 byl opět upraven poměr k zahraničním mincím a byl přijat zákon, podle něhož veškeré nalezené zlato a stříbro mělo být přenecháno panovníkovi za náhradu (lot zlata za 3 kopy českých grošů, hřivna čistého stříbra za 4,5 kopy českých grošů).

V té době se razilo z jedné hřivny stříbra 89 grošů a jeden groš se dělil na 14 malých peněz, kterých se z hřivny stříbra razilo 733. Poměr groše k tolaru byl 30 :1.

Posledním z ražených grošů byl groš z roku 1547, kde je český lev úhlopříčně postaven do čtverce. Podle dobových zpráv to mělo představovat lva zavřeného za mřížemi a tak symbolizovat ztrestání odbojných českých stavů. V následujících letech byly raženy již jen bílé a malé peníze. Poslední malý peníz je znám z roku 1551.


[Akt. známka: 1,50 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5

| Autor: Wolfram | Vydáno dne 27. 08. 1998 | 6477 přečtení | Počet komentářů: 147 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
| Zdroj: Zpracováno podle knihy Josef Smolík: Pražské groše a jejich
Související
Němé tváře...
Útulek Ostrava

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server