Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Informace
FEUDUM.EU
1998-2007
2009-2011
(obnoveno)
internetový občasník
věnovaný historii
nejen středověké
ISSN 1801-5611 redakce (zavinac) feudum eu
TOPlist
larp-fashion.de
Architektura

Hrady - svědkové minulosti, Helfštejn



Zříceniny nejrozsáhlejšího moravského hradu na zalesněném návrší v Moravské bráně.
Status: H Okres: Přerov Založení: 1278 Jako pustý: 1763 Mapa: D9
Stavební sloh původní: gotický současný: gotický, renesanční, barokní Zdroje: Monografie, Hrady a zámky na Moravě (viz literatura)

Historie

Původně nevelký hrad, pravděpodobně bergfritového typu, vybudovaný na oválném půdoryse (v jižní části brána a válcová věž, v severní části palác), založil po roce 1278 loupeživý rytíř Friduš z Linav na území, které náleželo pánům z Drahotuš. Tento hrad zaujímal prostor dnešního 4. nádvoří. Fridušovi odňal král Václav II. hrad někdy koncem 80. let XIII. století (snad 1286, ale údaje nejsou příliš hodnověrné) a později jej postoupil pánům z Kravař, což je již doloženo. Za nich byl nejprve kolem původního hradu vybudován nový parkán, později jižně od původní stavby menší předhradí (dnešní 3. nádvoří) a vytesán dnešní 3. hradní příkop chránící nové předhradí. Na hradě postavena první hradní kaple, jejíž zbytky jsou dosud patrné. Roku 1312 pravděpodobně dobyt králem Janem Lucemburským a 1421 obsazen císařem Zikmundem, ale od roku 1422 do 1434 se hrad stal důležitou oporou husitství na Moravě. V roce 1434 patrně postavena polygonální "husitská" bašta. Po roce 1434 se hradu zástavou zmocnil loupeživý rytíř Jan z Menspeku. Kravařům náležel hrad do roku 1447, pak následovali páni ze Sovince, Kostkové z Postupic, za nichž byl hrad roku 1468 těžce ale neúspěšně obléhán Matyášem Korvínem. Od roku 1474 patřil hrad Pernštejnům. Za prvního Pernštejna Viléma na přelomu XV. a XVI. století došlo k výraznému rozšíření a přestavbě hradu. V roce 1480 (nápis na druhé hradní bráně) byl rozšířen palác ve vnitřním hradě, zesíleno původní opevnění, vybudovány nové brány a příkopy, jihozápadní opevnění včetně štítové zdi (80 m dlouhé, 12 m vysoké a 7-9 m silné) a hospodářské budovy i okrouhlé bašty na dnešním 2. nádvoří. Pernštejnům náležel hrad do roku 1554. Pak následovali páni z Ludanic, za nichž se opět hrad opevňoval baštami, zdmi a valy, a od roku 1580 Petr Vok z Rožmberka, který hrad nejprve opravoval a poté v roce 1592 prodal Bruntálským z Vrbna. Ti vybudovali v místech původního hradu rozsáhlý pozdně renesanční dvoukřídlý palác, jehož stavbou porušili původní dispozici hradního jádra. Po konfiskaci v roce 1622 získali hrad Ditrichštejnové. Od té doby přestal být panským sídlem a sloužil jen jako vojenská základna. Byl obléhán neúspěšně Dány (1626 protestantským vůdcem Coloradem Mansfeldem) a Švédy (1643 generálem Torstensonem a opět v roce 1645), po skončení třicetileté války v roce 1656 jeho opevnění zčásti demolováno, ale již v 60. a 80. letech XVII. století, v době nebezpečí tureckého vpádu, opět obnoveno, jihozápadně od vstupu zřízeno barokní opevnění, naposledy upraveno po roce 1740 (1746) za válek s Pruskem. V roce 1763 byl hrad definitivně opuštěn a koncem XVIII. století z hradu odvezen všechen cennější materiál, v roce 1817 střelbou zbourána větší část Trubačské (Obří) věže. V polovině XIX. století byla na hradě zřízena restaurace, v roce 1863 za Hatzfeldů-Weissweilerů hradní zřícenina prvně opravena, potom v roce 1911 za Althanů. Roku 1945 přešel hrad do majetku státu a roku 1954 zahájena rekonstrukce. Od roku 1978 rozsáhlý archeologický průzkum. Na rekonstrukci se podílelo hnutí Brontosaurus. Na hradě byla opravena 1. a 2. brána, přilehlé hradby a zastřešena věž 2. brány. V restaurovaných místnostech hradní vinárna a muzeum hradu. Rekonstrukční práce pokračují i po roce 1990.

Exteriér

Rozsáhlý hrad (max. délka hradního areálu 187 m, max. šířka 152 m) obklopený hradbami s okrouhlými a hranolovými věžemi. Areál je od okolí oddělen ve skále vytesaným příkopem před 1. branou ve štítové zdi. Uvnitř jsou další tři příkopy. Přístupová cesta k vlastnímu hradu prochází pěti branami, v hradě jsou čtyři nádvoří. Ve 4. nádvoří stojí obvodové zdivo jednopatrového dvoukřídlého pozdně renesančního paláce, k němuž přiléhají bývalé parkány upravené jako vyhlídkové terasy.

Interiér:

Zachovány pozdně gotické architektonické články (zejména v hradních branách) a renesanční lunetové klenby v paláci.

Přístup:

Po červené značce z ČD Lipníka n. Bečvou (4,5 km)
75131 Týn nad Bečvou, tel.:0641-97846

Držitelé:

z Linav Friduš (Helfrid z Linavy) 1278 až 1286 (1306-1312)
Václav II. 1286
z Kravař Vok I. 1312 až 1328
z Kravař Jan 1329 až 1369 (od 1355 s bratrem Drslavem)
z Kravař Lacek I. 1369 až 1416 (od 1374 s Vokem II. a bratry)
z Kravař a ze Strážnice Petr 1416 až 1434 (roku 1416 i Eliška, ale Petr ji vyhnal)
z Messenpeku Jan 1434 až 1437 (zástavně)
ze Sovince Vok 1437 až 1467 (zástavně, 1447 koupí)
z Postupic Kostka Albrecht 1467 až 1475 (s bratry, koupí)
z Pernštejna Vilém 1475 až 1521 (koupí)
z Pernštejna Jan 1521 až 1548
z Pernštejna Jaroslav a Vratislav 1548 až 1554
z Ludanic Půta 1554 až 1569 (koupí)
z Ludanic Václav 1569 až 1571
z Ludanic Kateřina 1571 až 1580 (1580 sňatek s Petrem Vokem)
z Rožmberka Petr Vok 1580 až 1592
z Vrbna Bruntálský Hynek starší 1593 až 1597 (koupí)
z Vrbna Bruntálský Jiří 1597 až 1621
z Ditrichštejna František (kardinál) 1622 až 1636 (konfiskací po Bilé Hoře)
z Ditrichštejna Maxmilián II. 1636 až 1655
Bánovský Václav (hejtman) 1637 až 1643 (pronájem)
Rek Václav 1643 až 1649 (pronájem)
z Ditrichštejna Ferdinand 1655 až 1698
z Ditrichštejna Leopold 1698 až 1708
z Ditrichštejna František Walter 1708 až 1738
z Ditrichštejna Maxmilián Karel 1738 až 1782
z Ditrichštejna Jan Karel 1782 až 1808
z Ditrichštejna František Josef 1808 až 1854
z Ditrichštejna Josef 1854 až 1858
z Ditrichštejna čtyři sestry 1858 až 1862
z Ditrichštejna Gabriela z Hatzfeldt-Wildenburg 1862 až 1909 (losem)
Čs. stát 1909 až 1930
z Althannu Antoinetta 1930 až 1934 (reprivací)
z Althannu Michal Karel 1934 až 1945
Čs. stát 1945 (konfiskací 1.11.)
Klub českých turistů 1945 až 1947 (přidělením)
Ředitel vojenských lesů 1947 až 1950 (přidělením)
Čs. obec sokolská 1950 až 1952 (přidělením)
Čs. státní majetek 1952
Krajské vlastivědné muzeum v Olomouci 1952 až 1960 (přidělením)
Okresní vlastivědné muzeum Přerov 1960 dosud (přidělením)

Fotografie, nákresy, rekonstrukce:


Letecký pohled od severovýchodu, vpravo renesanční hradní palác

Celkový pohled od jihovýchodu na hrad, vstupní brána vlevo

Pohled směrem ke druhé bráně od renesančního paláce (ze třetí hradní brány)

Renesanční palác, vlevo jde částečně vidět tzv. Husitská bašta, uprostřed vidíme ukázku práce moderních kovářů (každoroční setkání Hefaiston)

Velká štítová Široká zeď, má 80 metrů délku, 12 metrů výšku a až 9 metrů tloušťku, nejmohutnější hradba evropských hradů


Související články:
Zapomenuté hrady na Moravě VI., Šaumburk, Nový Šaumburk (13.08.2001)
Zapomenuté hrady na Moravě IV., Přerovec, Šternek, Medlice (08.08.2001)
Trouble na cestě po hradech Českého ráje, a nejen tam... (30.07.2001)
Zapomenuté hrady na Moravě V., Rokštejn, Otaslavice (18.05.2001)
Zapomenuté hrady na Moravě VII., Zátor, Náměšť na Hané (05.05.2001)
Zapomenuté hrady na Moravě III., Brníčko, Hoštejn (11.12.2000)
Zapomenuté hrady na Moravě II., Vildštejn, Moravský Beroun (16.11.2000)
Zapomenuté hrady na Moravě I., Puchart, Hluboký (24.10.2000)
Zámek VALEČ (okres Třebíč), na prodej (24.07.2000)
Znachyho průvodce po málo známých hradech a zříceninách V., Lichnice (05.05.2000)
Kresby hradů Ervína Černého, od čtenáře Honzy (04.04.2000)
Putování po hradech severní Moravy, text Trouble, foto Znachy a Trouble 1x (21.03.2000)
Znachyho průvodce po málo známých hradech a zříceninách II., Dívčí Kámen alias Maidštejn či Menštejn (08.08.1999)
Hrady severní Moravy, Trouble na cestách (08.08.1999)
Chodský hrad po sedmi letech, (18.06.1999)
Pozvánka na hrady Moravského krasu, od našeho čtenáře Honzy (18.06.1999)
Cestování po hradech, aneb Znachy na návštěve u Troubleho (15.04.1999)
Po hradech a zámcích jižní Moravy, (04.04.1999)
Znachyho průvodce po málo známých hradech a zříceninách III., Cornštejn (10.03.1999)
Znachyho průvodce po málo známých hradech a zříceninách IV., Velhartice (03.03.1999)
Znachyho průvodce po málo známých hradech a zříceninách I., Klenová (21.01.1999)
Půdorysy našich hradů, aneb který je největší? (24.09.1998)
Trouble na cestě po jihočeských hradech, (16.09.1998)
Hrady - svědkové minulosti, Hukvaldy (21.05.1998)
[Akt. známka: 3,50 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5

| Autor: Trouble | Vydáno dne 07. 07. 1998 | 4896 přečtení | Počet komentářů: 67 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Související
Němé tváře...
Útulek Ostrava

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server