Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Informace
FEUDUM.EU
1998-2007
2009-2011
(obnoveno)
internetový občasník
věnovaný historii
nejen středověké
ISSN 1801-5611 redakce (zavinac) feudum eu
TOPlist
larp-fashion.de
Reportáže

Švédská vojska pod Okoří, reportáž

Okoř je jedna z mála zřícenin, pod kterou vás přímo z Prahy, konkrétně ze stanice Dejvická, doveze autobus MHD. V září je o důvod víc, proč tento malebný a snadno dostupný hrad navštívit. Skupina historického šermu Bakaláři zde totiž touto dobou už deset let pořádá "třicítkovou bitvu", která sice nepatří mezi největší utkání svého druhu, ale určitě ji lze zařadit mezi ty zdařilejší. Letos navíc akci přálo i počasí. I když celý týden bylo pošmourno a pršelo, právě na sobotu, kdy se setkání konalo, vysvitlo slunce.

Okoř je jedna z mála zřícenin, pod kterou vás přímo z Prahy, konkrétně ze stanice Dejvická, doveze autobus MHD. V září je o důvod víc, proč tento malebný a snadno dostupný hrad navštívit. Skupina historického šermu Bakaláři zde totiž touto dobou už deset let pořádá "třicítkovou bitvu", která sice nepatří mezi největší utkání svého druhu, ale určitě ji lze zařadit mezi ty zdařilejší. Letos navíc akci přálo i počasí. I když celý týden bylo pošmourno a pršelo, právě na sobotu, kdy se setkání konalo, vysvitlo slunce.

Program, jak už tomu na takových akcích bývá, byl celodenní. Tady se mi jevilo, že je i poměrně pestrý a slušně organizovaný, takže s minimálními přestávkami se bylo stále na co dívat. Atraktivní byly určitě ukázky jezdeckého umění nebo střelba z hrubých kusů. Na mně asi největší dojem udělalo vystoupení oddílu asi patnácti mušketýrů.

Vše se odehrávalo na louce s Okoří v pozadí. Na samotnou bitvu byly připraveny i velmi realistické kulisy. Kdyby měl mlýn jen o něco větší kolo, asi bych ho za maketu ani nepovažoval. To, že dřevěný můstek zde nestojí "odjakživa", jsem se dozvěděl až po skončení akce. Mlýnským náhonem skutečně tekla uměle přivedená voda, jenom škoda, že z pohledu diváků nebyla vidět.

Samotné bitvy se zúčastnilo asi 250 lidí ze zhruba čtyřiceti skupin. Scénář byl poměrně komplikovaný, takže děj načrtnu jen ve stručnosti. Vše začíná ve mlýně, kde vládne přímo mírová idyla. Ta ovšem rychle končí příchodem švédské soldatesky. Následný masakr přežila jen děvečka a dvě děti. Ani Švédové si ale klidu příliš dlouho neužijí, protože je vyruší přicházející oddíl císařských. Další děj byl ve znamení potyček mezi oběma stranami. Hlavní roli hrál již zmíněný můstek, o který se živě bojovalo. Ke slovu přišlo dělostřelectvo, mušketýři i útočící jízda. Švédové byli nakonec poraženi a jejich velitel zabit. Vše uzavírala srdceryvná scéna, kdy velitel císařských hladí po hlavičkách sirotky po mlynářovi. Onoho lidumilného žoldáka si paradoxně zahrál Miroslav Hovorka, jinak zvaný Habart, o jehož lásce k dětem jsem začal pochybovat, už když vypohlavkoval skauty z Rokštejna.

Pokud jsem zatím psal o organizaci s uznáním, neznamená to, že by byla bez chyb. Zpoždění hlavního programu je snad všude tradicí. Dokáži pochopit například výpadek v elektřině nebo snahy oživit trucující mlýnské kolo, ale za bezohledné považuji odklady kvůli pozdě příchozím. Nešťastné bylo také stěhování diváků krátce před vystoupením. Hrubé chyby se dopustil i autor scénáře (nebo režisér). Děj byl sice komplikovaný, ale první řady z něj dvě třetiny prakticky neviděly. Hned na začátku totiž před diváky napochodovala část účinkujících, kteří si stoupli zády k divákům sedícím na zemi. Ti tedy po většinu představení mohli sledovat pouze mimiku hýžďového svalstva nudících se šermířů. Takto postiženy bylo nejméně pět prvních řad a vzhledem k malé vyspádovanosti svahu možná i více. Slabinou na podobných masovějších akcích bývají kostýmy. I tady se našlo pár prohřešků. Perkusní pistole Kentucky za šerpou byla drobnost vedle jakéhosi fantazy adolscenta, ale korunu tomu dal mládenec, který bitvu absolvoval ve slavnostním sokolském kroji (rajtky a čamara). Z celkového pohledu pak asi nebyl nejlepší poměr mezi civilisty a vojáky. Skoro to vypadalo, že armády za třicetileté války tvořily jednotky vyzbrojené pouze kordy. Diskutovat by se dalo třeba i o tom, nakolik je reálný útok samotné skupiny pikenýrů, ale to už bychom toho asi chtěli mnoho.

Den strávený na Okoři rozhodně nebyl ztracený. Skoro je divné, že na podstatně hůře dostupný Libušín chodí řádově více diváků. I když menší účast je v tomto případě skoro kladem, protože lokalita by asi větší nápor nezvládla.

Seznam skupin z Okoře:
Berounští střelci, Rebel, Rytíři lužických hvozdů, Redivivus, Baradela, Švýcaři, Páni z Helfenburku, Manus regis, Banderium, Tomis, Streitax, Vapyrus Iuvenilis, Harcíři, Green Regiment, Svobodní žoldnéři, Geryon, Společnost 1641, Her sir, Rotyka, Fortuna, Legion, Jízda svobodných rytířů, Trabanti, Peregrynus, Magna Moravia, Řád černých rytířů, Valdštejnové, Aldebaran, Ergo, Kumpania Vasa, Plzeňští střelci, Páni z Kolína, Louiatar, Drago Ardelius, Habarti, Kartuš, Lionel, Vítkovci.

[Akt. známka: 2,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5

| Autor: Wolfram | Vydáno dne 25. 10. 2001 | 3070 přečtení | Počet komentářů: 66 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Související
Němé tváře...
Útulek Ostrava

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server