Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Informace
FEUDUM.EU
1998-2007
2009-2011
(obnoveno)
internetový občasník
věnovaný historii
nejen středověké
ISSN 1801-5611 redakce (zavinac) feudum eu
TOPlist
larp-fashion.de
Reportáže

Středověký hrad FABER, Helfštýn

Pěkné počasí počátkem července (6.7.) bylo jako stvořené k tomu, aby se člověk zchladil v hradní hladomorně. Možností se nabízelo hned několik, ale zmlsán Kutnohorským stříbřením, které bylo z mého pohledu velice vydařené, jsem se rozhodl pro "Středověký hrad FABER"

Pěkné počasí počátkem července (6.7.) bylo jako stvořené k tomu, aby se člověk zchladil v hradní hladomorně. Možností se nabízelo hned několik, ale zmlsán Kutnohorským stříbřením, které bylo z mého pohledu velice vydařené, jsem se rozhodl pro "Středověký hrad FABER". "Již podruhé zavítá král Václav IV. na Moravu se svým dvorem, s rytíři, kejklíři, kouzelníky, hudebníky, tanečnicemi, řemeslníky i zvířaty. Projekt vytváří postupně obraz doby Václava IV. Jedná se o originální jedinou akci FABER na Moravě. Projekt dostal v roce 1999 a 2000 záštitu České komise pro UNESCO a záštitu ministra školství." Tyto a další údaje o hradu a akcích jsou vybrány z neoficiální stránky hradu www.helfstyn.cz.

Před branou Helfštýna jsme se objevili něco kolem půl deváté. Žel, pořadatelé nás upozornili, že hrad nebude otevřen od 9:00, jak se všude píše, nýbrž až v deset hodin. Do hradu nás nepustí a zatím se můžeme jít třeba válet na louku. Velkou újmu jsme necítili, protože na prvním nádvoří toho stejně "moc k vidění není", ale příchozí by se alespoň mohli skrýt před sluncem pod stromy, či do stínu hradeb. V deset hodin byla již kolem kasy pěkná fronta a po jejím vystání se našim peněženkám ulehčilo o 105 kč za osobu a den. Studenti polovic. Za druhou branou již postávalo několik desítek lidí. Ti šťastnější posedávali na lavičkách a naslouchali hudbě. Předesílám, že všechna vystoupení se několikrát denně opakovala a to ve skoro nezměněné formě, takže návštěvníkovi, který na Helfštýně strávil celý den, se mohlo zdát, že "to už někde před chvíli viděl".

Ona hudba se linula z nástrojů a hrdel skupiny Krless. Ti měli na Helfštýně v průběhu toho dne vystoupení. Jedno ráno, hned po otevření hradu jako upoutávku, ta další pak na třetím a čtvrtém nádvoří byla součástí vystoupení s orientálním duem. Jejich jména bych nerad komolil, ale v Kutné hoře byli k vidění pod hlavičkou Merlet. Po tomto vystoupení Krless následně pokračovali ve svém repertoáru. Opěvovat jejich umění je myslím bezpředmětné. Tomu, kdo je ještě neslyšel živě, doporučuji. Hlavně, sejde-li se dostatek lidí ochotných naslouchat. Orientální duo mne zaujalo již dříve, protože jsem si myslel, že z košíku, ze kterého se po chvílí váhání nakonec vysypaly střepy, vytančí kobra. Kobra sice nevytančila, zato dva sympatičtí hroznýši obtáčeli svůdně se vlnící břišní tanečnici a hřebíky, na které následně ulehnul neméně sympatický fakír, byly opravdu ostré. Sám jsem si sáhl.

Mezi dalšími, kteří byli na Helfštýnu k vidění, mou pozornost upoutal kouzelník. Ani ne tak pro své kousky, protože ty je možno vidět v nesčetných televizních pořadech, ale pro dav, který se kolem něj neustále srocoval. Když se poté se svým kufírkem potuloval po hradu, táhl se za ním odér kabaretu na sto kroků. V těsném závěsu za ním byl Václav IV. Pokud se zrovna nepromenádoval po Helfštýně se svým početným dvořanstvem (i s králem byli 3) a neoblažoval přihlížející svou drhnoucí „staročeštinou“, sem tam byl k vidění na koni, jak se cvalem přemisťuje z jednoho konce hradu na druhý. Ve srovnání s Václavem IV., kterého jsem měl možnost vidět v Kutné Hoře, byl tento podoben spíše šašku a tak se mi v jeho případě zdálo zvolání herolda "Plivat král" velice vtipné a výstižné.

Když už jsem nakousl toho herolda, neměl také zapomenout na rytíře. Jméno skupiny se mi pokaždé ztratilo v potlesku diváků, nicméně jsem si jist, že byli z SHŠ Flaberk. Jejich ležení zabíralo největší prostor na druhém nádvoří. Několik stanů a mezi nimi, na odiv všem divákům, vystaveny zbraně, zbroj a pečené masíčko. Celé vystoupení se neslo v duchu ukázky dobových brní (kožená zbroj s řetězy, šupinová, kroužková, pláty) a celé plejády zbraní od mečů, přes palcáty, sekery, s nimiž se vždy ve dvojících střetli, až po kuše, píšťaly a houfnici, která, jak se zdálo, mohutností svého výstřelu přesvědčila všechny přítomné, že 9mm pistole je vlastně neškodná, dětská hračka. Hodnocení samotného šermířského vystoupení bych ponechal fundovanějším. Škoda, že se herold, z mého pohledu spíše vyvolávač, často v řeči zadrhával a zapomínal jména jednotlivých pánů. Sympaticky naopak působily vsuvky, jako nabídky zastřelení kohokoli houfnicí za 10Kč (za ženy 20, ty se hýbou), či obličejík klučiny, kterému jeden z bojujících zapůjčil svůj palcát a nevinně ho poslal do pole proti druhému těžkooděnci.

Na stejném místě se odehrávala i ukázka "výcviku rytířů", která se sestávala z nabírání kroužků mečem a kopím, stínání melounu na pážecí hlavě, podjezdu hrazdy (v této disciplíně si rytíř vytvořil svůj osobní rekord), střetem s quintánou, přejezdem hořícího sena a několika dalších "maličkostí". Vzhledem k velikosti prostranství, na kterém se toto celé udávalo, je třeba hovořit opravdu o maličkostech. Jezdec, i když se velice snažil a svého koně ovládal opravdu dobře, na těch asi 30-ti metrech nikdy nenabral po otáčce potřebnou rychlost a hlavně správný směr, který např. pro běhání ke kroužku potřeboval, a několikrát málem vjel mezi diváky.

V malém městečku nad rytířským ležením se diváci mohli seznámit i s rozličnými řemesly. Za zmínku určitě stojí košíkář, pergameník (u toho jsem strávil asi nejvíce času, protože jsem si nikdy dostatečně neuvědomil, co za práci se za jedním archem pergamenu skrývá), tkadlec, přadleny, máslařka (ta jediná ze všech byla příjemně výřečná), tesař, truhlář, šindelář, kovář, kameník a kožešník. Mezi tím se promenádovaly slepice, husy, prasata(nevím, nevím, ale to vietnamské prase mi tam nějak nesedělo) a osel. Neměl bych zapomenout na několik dobově oblečených lidí, kteří se snažili navodit dojem středověkého hradu, jenže mezi davy návštěvníků se většinou beznadějně ztráceli. Nakonec nechybělo ani několik stánků, kde bylo k mání množství přívěsků, keramiky, výrobků ze dřeva, železa a skla a dva terče umístěné na nádvoří paláce. Na nich si každý mohl vyzkoušet své lučištnické umění (1 střela za 3 Kč). Navíc si zájemci mohli prohlédnout komponovanou výstavu šatů, stolovacího nádobí a náčiní, psacích potřeb, listin a šperků v bývalé kovárně.

Jsem si vědom toho, že kočovná vesnice nepojme vše, co by její tvůrci rádi divákům představili a pár dnů dává malý časový prostor pro realizaci smělejších plánů. Ovšem pak si je třeba závěrem položit otázku, jestli podobnou akci brát jako skutečné přiblížení středověkého života lidem dnešní doby nebo spíš jako středověký cirkus.

[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

| Autor: Count | Vydáno dne 30. 07. 2001 | 3445 přečtení | Počet komentářů: 80 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Související
Němé tváře...
Útulek Ostrava

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server