Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Informace
FEUDUM.EU
1998-2007
2009-2011
(obnoveno)
internetový občasník
věnovaný historii
nejen středověké
ISSN 1801-5611 redakce (zavinac) feudum eu
TOPlist
larp-fashion.de
Zajímavosti

Dávná vyznání lásky III., Ó ruožičko, proč vadneš, jas čisté červenosti



Tradice milostné lyrické tvorby i zájem o ni v 16. století byla životnější, než předpokládalo starší bádání. Prokázal to především již připomenutý nález fragmentu renesanční milostné lyriky, který nejprve zhodnotil a pak v širším kontextu vydal Milan Kopecký. Platnost jeho rozborů potvrdil později Josef Hrabák, když zkoumal vztah nově nalezených textů k předchozímu vývoji i k poezii 17. století.

Ve své analýze jedenácti dochovaných textů dospěl Kopecký k přesvědčivému závěru, že datace jejich vzniku je dána způsobem dochování. Tyto texty tvořily součást vazby latinského spisu, který byl vydán roku 1550 a patřil brněnskému městskému písaři Ambrožovi z Ottersdorfu. Sborník zřejmě shrnoval lyriku, která byla tehdy na Moravě v oběhu.

Tyto skladby se značně odlišují od renesanční poezie, kterou psali latinsky orientovaní humanisté, např. básnířka Alžběta Jana Westonia nebo Pavel z Jizbice. Spojeny jsou spíše se středověkem a pravděpodobně byly zpívané. Některé ze skladeb vyjadřují zármutek nad nevyslyšenou láskou a stesk po milované ženě, láska je v nich pojímána jako služba a čiší z nich pesimismus. Na druhé straně se ve skladbách výrazně uplatňují rysy renesanční i lidové, které je od lyriky středověké odlišují. Například narážky na antickou mytologii a literaturu.

Za mou víru
znám nevěru,
musím se v tom politovati,
nemám komu žalovati,
ty, paní Vénus, prosím, rač mne v tom politovati,...
Nebo jinde najdeme odkaz na postavy z Ovidiových Metamorfóz:
K upřímnosti nepodobného
nižádného nepoznáš do skonání svého.
Ač Pýram milosti dokázal,
smrt pro Tysbu vzal, milovníkóm na to příklad dal,..

U lidových motivů je někdy mluvčím dívka. Charakteristické pak je větší citové zaujetí. Jako například v této ukázce:

"Ó ruožičko, proč vadneš,
jsa čisté červenosti?
V toužení jsa uvadneš
po nejprvnější milosti,
žes se jí zbavila,
a já teprve dobře znám,
že za blázna odbývám
za mou víru k tobě.

Na rozdíl od více méně pravidelných básní zapsaných Oldřichem Křížem z Telče, jejichž verš vykazuje převážně konstantní sylabický rozměr a je organizovaný do běžných strof, verše brněnského zlomku jsou různorodé jak z hlediska strofického, tak veršového uspořádání. Už na uvedených několika otázkách je patrná rozdílná délka veršů a strofická nevyváženost. Ačkoliv z jedenácti básní několik této tezi neodpovídá stoprocentně. Z uvedeného lze shrnout, že sylabismus a nepravidelný rým (u básní středověkých byl sdružený) ukazují na rozrušování standardního středověkého verše. Verš objeveného zlomku je v podstatě bezrozměrný s tendencí k daktylotrochejskému rytmu. To vše svědčí o vývoj nejen ideovém, ale i posunech formálních oproti milostné lyrice středověku.

Nález brněnského fragmentu, podle vyjádření literárního historika Eduarda Petrů, má svého druhu výlučný význam i pro preciznější charakteristiku humanismu a rané renesance na Moravě: "... jde o tvorbu, která na jedné straně navazuje na domácí tradici, sahající až do středověku, ale na druhé straně se vyrovnává s podněty humanismu a renesance".

Nevyčerpali bychom veškerý materiál česky psané renesanční milostné lyriky, kdybychom nejmenovali skladby Hynka z Poděbrad, syna krále Jiřího. Jeho Rozprávka o Salomeně, Májový sen a Veršové o milovníku dokládají, jakým se česká milostná lyrika vyvíjela v pohusitském období, v etapě rané renesance. První z jmenovaných skladeb je pokusem o boccacciovskou povídku, další jsou dvě jsou považovány za skladby renesančního rázu s nádechem italského stilnovismu.. Podle Pavla Trosta se v nich ale spojení dvorského a nedvorského v staročeské milostné lyrice odpovídá německému typu písni. Podle něj se zřejmě jedná o tzv. minnerede, který vymezuje takto: nešťastný milovník se sám utíká do májové přírody a tam se na krásném místě dožije setkání a rozhovoru se ženou. Trost také zjistil, že Hynek nebyl autorem původním, ale překládal nebo se výrazně nechal inspirovat skladbami z německého postředí.

[Akt. známka: 2,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5

| Autor: Gabriela Šrámková | Vydáno dne 30. 06. 2000 | 4401 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Související
Němé tváře...
Útulek Ostrava

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server