Ocitáme se ve čtrnáctém století jednoho téměř letního dne na česko-moravsko-rakouském pomezí na hraničním hradě Landštejně.
.... Ku hradu se přibližuje ozbrojený průvod. Těsně před hradem se zastavuje. Důvod je velmi prostý. Hrad je uzavřen a hradní stráž nehodlá nikoho vpustit. Z průvodu vystoupí ozbrojený muž. Podle jeho vzezření vypadá na šlechtice. Zaposloucháme-li se do hovoru mezi strážným a tímto mužem, zjistíme, že je to urozený pan Vilém z Landštejna, pán hradu. Vrátil se z několikaletého královského tažení kdesi v Pomořanech.. Přestože se snaží přesvědčit stráže, že je to skutečně on, nenachází pochopení a dochází k ozbrojenému střetu. Do toho vstupuje matka pana Viléma, která uslyšela řev bojovníků a řinčení zbraní před hradem. Když se situace uklidní, matka zjišťuje příčinu tohoto střetu. Poznává svého syna, jenž před několika lety odejel s králem na tažení. Nastává vřelé přivítání. A tu se náhle mezi vraty objevuje Vilémova manželka jen tak “nalehko”. Neboť ji zvědavost nedala a musela zjistit, co se to vlastně děje před hradem. Uvidí svého manžela a propadá panice. Proč ? To se dozvídáme již za chvíli. Mezi vraty se totiž objevuje postava muže jen tak v nedbalkách, kterak chvatně opouští hrad, aby ho nikdo nespatřil. Mezitím se Vilémova choť Kateřina běží přivítat se svým manželem, snažíce se zakrýt svůj strach z objevení milence. Naštěstí, anebo snad bohužel pan Vilém nepojav nijakého podezření vítá se se svoji manželkou. Přichází i pan purkrabí, snažíce se omluvit svoje jednání vůči panu Vilémovi a nakonec mu je odpuštěno. Dostává příkaz, aby uspořádal hostinu na uvítání pána hradu.
A jak bylo řečeno, tak se i stává. Hrad je otevřen, je uspořádána hostina na počest návratu pana Viléma. Rovněž tak je uspořádán trh. Na hrad se sjíždí trhovci a řemeslníci. Přichází také kejklíři, divadelníci i šermíři pro obveselení hradního pána a jeho hostů.
Po krátké koupeli a převlečení se, je zahájena hostina a oslavy mohou začít. A tak se také děje. A děje se tak až do odpoledních hodin, kdy čilý ruch na okamžik utichá, aby se mohl večer opět rozjet v plné síle. .....
Takto nějak by se daly charakterizovat letošní “Landštejnské slavnosti”, které letos nesly označení “II.Landštejnské hradovánky”. Tyto slavnosti se konaly v sobotu 27.května 2000 na hradě Landštejně. Je to jejich již 11.ročník.
Stalo se tradicí, že tyto Slavnosti mají již svou “stálou klientelu”. Dokazuje to fakt, že i v letošním roce navštívilo hrad okolo 1500 lidí. A mohu si dovolit tvrdit, že byli spokojeni.
Na Landštejnských slavnostech se podílely vedle Správy hradu Landštejna i skupiny historického šermu - především “Páni z Hradce” (jako skupina pořádající), “Jindřich” (obě skupiny z Jindřichova Hradce), mezi dalšími skupinami to byly “Frejíři” z Českých Budějovic a “Ragnarö
k” z Prahy.
Rovněž nesmíme zapomenout ani na trhovce, kteří dotvářeli středověký koloryt hradu. Akce se účastnili stánkaři např. z Českých Budějovic, ale rovněž i z Kladna.
A co říci na závěr ?
Především bych chtěl poděkovat všem účinkujícím, pořadatelům, sponzorům uvedeným i neuvedeným na plakátech. Zároveň bych ale nechtěl zapomenout na všechny ty, kteří se postarali o bezproblémový průběh slavností.
Slavnosti roku 2000 skončily. Těšíme se na Slavnosti roku 2001.
Pořádající skupina historického šermu Páni z Hradce
Tak to byla výpověď člověka nejpovolanějšího, totiž Malého Járy z SHŠ Páni z Hradce, který na slavnostech představoval samotného hradního pána, pana Viléma z Landštejna. A nyní bych uvedl jako zástupce diváků uvedl pár postřehů a přidal nějaké obrázky.
Slavnosti začali pompézním průvodem všech okrojovaných účastníků
Vstup do hradu si musel Vilém z Landštejna vybojovat. Dole je jeho zapomětlivý purkrabí, který ani nepozná svého pána vracejícího se z dalekých výprav.
Po odložení zbroje následovala očistná koupel, do které se hradnímu pánovi očividně nechtělo. Však ve džberu s vodou také dlouho nepobyl …..
A namísto důkladné koupele dal přednost příjemnějším záležitostem – hostině. Protože jsem pašíka pomáhal osobně konzumovat, musím uznat, že byl opravdu dobrý.
Jak je vidět podle blahosklonného výrazu, hradní pán se opravdu bavil. Kejklíři měli zaslouženě asi největší divácký úspěch. Mně osobně se jejich číslo a žertování velmi líbilo
Samozřejmě že nechyběli ani četné souboje a rvačky, které se zaujetím sledovali nejenom diváci, ale i účinkující, když zrovna nevystupovali
Samozřejmě že nechyběli ani četné souboje a rvačky, které se zaujetím sledovali nejenom diváci, ale i účinkující, když zrovna nevystupovali …
… a co říci na závěr? Snad jen to, že celá akce se velmi vydařila a nezbývá než se celý rok těšit na další pokračování Landštejnských hradovánek. Ale to čekání si můžeme zpestřit návštěvou nějaké podobné akce, kterých se v létě bude konat jistě víc než dost. Za rok se těšíme na shledanou ….
