Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Informace
FEUDUM.EU
1998-2007
2009-2011
(obnoveno)
internetový občasník
věnovaný historii
nejen středověké
ISSN 1801-5611 redakce (zavinac) feudum eu
TOPlist
larp-fashion.de
Kapitoly z historie, osobnosti

Jak pan Adam hrál s panem landkrabětem vrhcáby,



Hned na začátku si musíme ujasnit, že pod slovem vrhcáby se v minulosti nerozumělo sprosté metání kostek, ale desková hra pro dva, kde více než na náhodě dané počtem hozených bodů záleží na schopnosti zvolit správnou taktiku. Ne náhodou vrhcáby zařadil Jan Amos Komenský do své učebnice pro děti Orbis Pictus, přestože patřily mezi hazardní hry. I když dnes jsou u nás prakticky zapomenuty, mezi oblíbené zábavy patřily ještě v minulém století a vrhcábnici naleznete na nejednom českém zámku. Naposledy jsem jejich desku ze 17. století viděl v pražském letohrádku Hvězda, kde měla z druhé strany šachovnici a plán na mlýn. Pod slovem backgammon vrhcáby znají ve Velké Británii. Oblíbené jsou i na Balkáně stejně jako na Blízkém a Středním východě.

Podle deníku Adama mladšího z Valdštejna hrál tento český velmož vrhcáby často, dobře a o nemalé částky. Jeho soupeřem, který holdoval této hazardní hře zřejmě ještě vášnivěji, byl prezident říšské dvorské rady landkrabě Jiří Ludvík z Leuchtenberka. Ze záznamů pana Adama vyplývá, že spolu zasedali k vrhcábnici nejčastěji v letech 1602 - 1603. 1/ I když si záznamy o finančních ziscích či ztrátách z hazardu vedl důkladně, někdy však opomněl uvést druh hry nebo měny. Můžeme ale předpokládat, že se jednalo o tolary, neboť záznamy o dukátech jsou vždy výslovně zmíněny. Od prvního záznamu do konce roku 1605 pan Adam vyhrál v hazardu obecně 20 358 tolarů a 870 dukátů. Za stejné období prohrál jen 4 680 tolarů a 1176 dukátů. Je třeba ale upozornit, že ona poměrně malá část proher připadá na oněch několik partií, které sehrál s někým jiným než s panem landkrabětem. 2/ Pokud hovoříme pouze o údajích, kde jsou vrhcáby výslovně zmíněny, pak Adam ml. z Valdštejna připravil svého urozeného soupeře za čtyři roky o 16 761 tolarů, zatímco sám přišel pouze 3 070 tolarů. Za toto období zasedl k hráčskému stolu v 92 dnech a byla období, kdy hrál i několik dní za sebou. O nejvíce landkraběte připravil ve dnech 17., 25. a 28. června. Tehdy pan z Leuchtenberka celkem prohrál 4 850 tolarů, jinak se většinou zisky či ztráty v průměru pohybují kolem dvou až tří set tolarů.

Řeč abstraktních čísel jasně říká, že pan Adam byl hráč úspěšný, ale nevypovídá o reálné hodnotě získaných částek. Pro ilustraci je tedy třeba uvést, že zhruba ve stejné době koupil za 137 tolarů tři tažné koně a za sto tolarů pořídil jednoho koně ze španělského chovu. Částky, o které se tedy hrálo, rozhodně nebyly malé. Život renesančního šlechtice rozhodně nebyl laciný a skuteční velmoži si velkorysé sázky mohli dovolit. O tom svědčí, že zmínku o dluhu jsem nalezl jen v jednom případě a v tomto případě nezůstal dlužen pan Adam ani pan landkrabě. Určitou kuriozitou je prohra Ferdinanda z Donína, který zřejmě, když mu došla jinak poměrně solidní hotovost, vsadil a prohrál zlaté knoflíky. Věcné výhry ale byly opravdu výjimečné. Nebyly to ovšem jen vrhcáby, čím si renesanční šlechta (a zdaleka ne jenom její mužská část), krátila dlouhou chvíli. O peníze se hrály například karetní hry pikety nebo pasadies. Několikrát jsou zmíněny kundule, jejichž podobu ale neznám. Karbanem se tehdy nerozuměly čertovy obrázky nýbrž kupodivu loterie. V jednom případě si Pan Adam o peníze dokonce zahrál i míčovou hru.

Nepoměr mezi výhrami a prohrami v množství, které prakticky nepřipouští náhodu svádí k domněnkám, proč tomu tak bylo. Nechal snad Leuchtenberg svého urozeného protihráče úmyslně vyhrávat? Adam ml. z Valdštejna rozhodně nebyl slabým protivníkem, protože ani s ostatními soupeři si nevedl nejhůře. Spíše to vypadá tak, že landkrabě hrál až příliš vášnivě a podobně jako mnoho lidí, kteří propadnou hazardu, zacházel s penězi dost lehkomyslně. Svědčí o tom i to, že v době, kdy se pan Adam s lankrabětem nestýkal, jsou jeho herní aktivity velmi omezené. V deníku se to projevuje tím, že záznamy o ziscích či ztrátách jsou čím dál tím vzácnější a jsou také vedeny o poznání ledabyleji.

Možná tyto řádky někoho inspirovaly a chtěl by si vrhcáby zahrát. Není to až zas tak velký problém. Z rekvizit k tomu jsou zapotřebí podle typu pravidel dvě nebo tři kostky, 15 bílých a stejné množství černých kamenů z dámy, vrhcábnici a návod. Plán desky i pravidla naleznete ve Velké knize deskových her. Vyšla sice už před deseti lety, ale v tak velkém nákladu, že ještě dlouho poté ji bylo možno koupit se slevou a určitě je v každé okresní knihovně. V ní naleznete hned pět návodů na hru, mezi nimiž je i česká verze pocházející z příručky vydané roku 1873.



1/ První zmínka o výsledku blíže neurčené hry pochází z 30.dubna 1602. Přímo vrhcáby jsou prvně uvedeny až v zápisu ze dne 16. června 1602. 2/ U jiných soupeřů, než byl Jiří Ludvík z Leuchtenberka, jsou výsledky podstatně vyrovnanější. Největší ztrátu představuje 1000 dukátů prohraných 26. listopadu na návštěvě u prezidenta české komory Štěpána Jiřího ze Šternberka.


Související články:
Jak pan Adam běhal ke kvintaně, (20.04.2001)
Jak pan Adam běhal ke kroužku, (16.03.2001)
[Akt. známka: 2,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5

| Autor: Wolfram | Vydáno dne 18. 05. 2001 | 2774 přečtení | Počet komentářů: 197 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
| Zdroj: z Valdštejna Adam: Deník rudofinského dvořana 1602-1633, Arg
Související
Němé tváře...
Útulek Ostrava

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server