Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Informace
FEUDUM.EU
1998-2007
2009-2011
(obnoveno)
internetový občasník
věnovaný historii
nejen středověké
ISSN 1801-5611 redakce (zavinac) feudum eu
TOPlist
larp-fashion.de
Architektura

Znachyho průvodce po málo známých hradech a zříceninách III., Cornštejn



Malebná zřícenina hradu Cornštejn se nalézá 6 km sz. od Vranova a je dosud volně přístupný. Doslechl jsem se, že snad již v letní sezóně 99 by se zde mělo platit vstupné, ale určitě to nevím. V okolí se nacházejí hrady Bítov a Vranov, nedaleko také zřícenina hradu Frejštejn.



Hrad byl postaven na zúženém šíji záhybu Dyje nad hladinou Vranovské nádrže. Byl založen příslušníky rodu Bítovských z Lichtenburka po té co jejich rodiné sídlo hrad Bítov bylo již pro početnou rodinu příliš těsné. Občas tradovaný názor, že Cornštejn byl založen panovníkem, popírá trvalé lenní držení bítovského panství, na jehož území byl postaven. Proto v první zmínce o hradu z roku 1343 král Karel IV léno s oběma hrady Lichtenburkům potvrdil a povolil jeho rozdělení.




Několik celkových pohledů na hrad z okolních výšin

Rozvrh původního hradu byl velmi jednoduchý. Za šíjovým příkopem v čele přibližně obdélné dispozice stál napříč pětipatrový palác, který svou hmotou clonil nádvoří. Palác byl současně posledním útočištěm posádky, o čemž svědčí cisterna umístěná ve výklenku před ním.



Nahoře pohled na hradní nádvoří, dole celkový pohled na vnitřní část hradu

Vstupní brána byla zřejmě prolomena v dnes do základů zbořené západní hradbě a cesta k ní stoupala po upraveném úbočí trasou té dnešní. Ze 14. století pochází také parkánová zeď kolem jádra, která mohla případně nahradit starší dřevěnou palisádu. Asi na počátku 15. století přistavěli vně obvodové hradby severní palác. Byl dvoupatrový, ve sklepech a přízemí valeně klenutý. Protože přerušil původní parkán, byl zřízen nový přihrádek s první bránou.

 
Vlevo vstupní brána do vnitřního hradu, v pravo pohled na druhou a třetí bránu

Asi v této podobě hrad oblehlo v červenci roku 1464 vojsko moravských stavů, vedené Jindřichem Krajířem z Krajku a Petrem Mládencem z Miličína. Obležení bylo výsledkem dlouhotrvající zášti mezi Jiřím z Poděbrad a tehdejším držitelem Cornštejna, Hynkem Bítovským z Lichtenburka, která se táhla již od dob Jiřího správcovství a vystupňovala se po jeho volbě za českého krále roku 1458, když Hynek odepřel nového krále uznat a složit mu přísahu věrnosti. Byl pohnán před soud pro odboj a když se k soudu nedostavil, nezbylo moravským stavům, než aby poslaly k hradu své ozbrojené oddíly a zlomily odpor násilím.

Ze vzpoury zpupného šlechtice hrozila téměř politická zápletka, protože Hynek, předstíraje, že trpí jako katolík od kališnického krále, si stěžoval papeži Pavlu II., a tím nejenže zabránil smírnému vyřešení české otázky u papežského dvora, ale jeho jednání se stalo zároveň nepřímým podnětem ke vzpouře ostatní katolické šlechty proti králi. Papež si totiž jako podmínku uznání Jiřího z Poděbrad za českého krále uložil zrušení obléhání Cornštejna a náhradu všech škod jeho majiteli. Naštěstí dříve než došlo ke konečnému rozhodnutí, vyhladovělá hradní posátka se vzdala obléhatelům. Král Hynka, který z obleženého hradu uprchl (!), přísně potrestal a obsazený hrad obdržel Wolfgang Krajíř z Krajku. Jeho syn Lipold hrad obnovil a Cornštejn tak ve funkci nahradil zpustlý Frejštejn.

Dlouho trvající obležení Cornštejna patří k nejzajímavějším událostem vojenských dějin 15. století především proto, že hrad tak malý vzdoroval tak dlouho a dokonce nebyl ani dobyt. Hrad byl obsazen poté, co se vyhladovělá posádka vzdala. Hrad byl totiž postaven na místě velmi dobře chráněném, takže i přes pokročilou dělostřelbu nebylo možno se k němu dostatečně přiblížit. Jediným vhodným místem pro postavení děl byl vysoký hřeben na jižní straně. Tam také podle zpráv zbudoval Petr Mládenec z Miličína mohutné ležení, jehož středem byla bašta, obklopená, jak je dosud patrné, trojitým vysokým valem a hlubokými, ve skále vylámanými příkopy. Přesto však byla vzdálenost ležení pro tehdejší možnosti dělostřelby tak veliká, že hrad mohl vzdorovat více než deset měsíců, než byla posádka přinucena ke kapitulaci.



Dva pohledy na hrad z bývalého tábora obléhatelů, na jehož místě dnes stojí kamenná věž.

Teprve na počátku 16. století se prodloužil dostřel tehdejších děl natolik, že se výšina na jižní straně stala pro bezpečnost hradu vážným nebezpečím. Wolfgangův vnuk Jindřich Krajíř z Krajku dal postavit do sedla na jih od hradního příkopu obrovskou předsunutou baštu, bezmála 50 m dlouhou a v průměru asi 12 m širokou, obehnanou zdí s hustou řadou střílen a s cimbuřím, která se obracela k jižní výšině až 4 m silnou štítovou zdí, vybíhající uprostřed v tupý hrot a na západní straně nad cestou v polygonální baštu. Druhá, mnohem větší oválná bašta s cimbuřím a dělovými střílnami byla postavena na opačném konci, na jižní okraji šíjového příkopu při brance, jíž se po schodišti vystupovalo z příkopu do předsunutého opevnění. Také cesta, která stoupala po východním bloku bašty ku hradu, byla sevřena do koridoru, uzavřeného shora strmými skalami a zdí předsunuté bašty a na jižní straně hradební zdí s cimbuřím a střílnami.


Pohled na masívní baštu s cimbuřím

Aby se protilehlá výšina nemohla stát hradu nebezpečnou, byla na místě staré bašty, postavené roku 1464, vybudována uprostřed valového opevnění čtverhranná věž se vstupem prolomeným vysoko nad zemí a s konzolami pro padací můstek, který zde sloužil jako podesta pro přistavený žebřík. Vchod byl prolomen na straně obrácené k hradu, takže není pochyb o tom, že věž byla buď úplně znovu postavena nebo přestavěna jako součást předsunutého opevnění, reagující v pohusitské době na prudký rozvoj dělostřelby. Tato věž je analogická podobným stavbám na České Šternberku, Vimperku nebo Hasištejně. Je to zároveň důkaz o tom, že hrad přechází z pasívní obrany k aktivní a sám se zmocňuje iniciativy.


Pohled na hrad z předsunutého opevnění

Dílem Krajířů byl kromě předhradí také schodišťový přístavek při severním paláci. Protože předhradí zaujalo část příjezdové komunikace, mělo dvě brány, jednu na severní a druhou na jižní straně, obě zesílené příkopy a padacími mosty.

Nová zeď se dvěma branami také přihradila plochu pod hradním hřebenem na západě. Ještě v polovině 16. století vznikla vstupní budova hradu a některá další stavení převážně hospodářského charakteru. Po roce 1542 byl již chátrajicí hrad opraven aby mohl vzdorovat eventuálnímu tureckému přepadu. Když toto nebezpečí pominulo, posádka hrad opustila, po roce 1576 hrad opět připadl k Bítovu. Roku 1580 se Cornštejn uvádí již jako pustý.

Autor knihy "Hrady a zámky na Moravě a ve Slezku", ze které pochází část textu, Miroslav Plaček, píše: "Necitlivá památková obnova z nedávné doby postihla jen část zříceniny, jejíž zbytek nadále chátrá". Nevím, z jaké doby pochází tento autorův komentář, avšak v současné době podle mých informací probíhá postupné zpřístupnění této malebné zříceniny veřejnosti. Od mojí poslední návštěvy zde vyrostlo hrazení nad rizikovými místy a byl zrekonstruován dřevěný most spojující jádro hradu s baštou. Dle mého názoru, jakákoli, byť i nevhodná restaurace hradních zřícenin je v dnešní době lepším řešením než nechat hrad postupně schátrat, až zmizí navěky. Nedělejme si iluze, stát na opravu těchto památek nemá prostředky, a tak nezbývá, než aby na jeho místo nastoupily party nadšenců. Vzájemná spolupráce s Památkovým úřadem by při podobných záchranných akcích byla jistě velmi užitečná.

O hradu se dochovalo několik pověstí. Vedla prý odtud tajná podzemní chodba na starý vranovský hrad. Za jakési v pověsti nespecifikované války, když Cornštejn obléhala cizí vojska, se dvě šlechtičny z hradu domluvily, že touto chodbou prchnou na Vranov. Tam však nikdy nedorazily a v okolí se vypráví, že dosud v podzemí obcházejí Cornštejn. Jiná legenda praví, že v hradní studni je uschován velký poklad, který zde uschoval cornštejnský pán během obléhání hradu. Ten byl později dobyt, lidé povražděni a na poklad se zapomnělo. Dodnes tam leží na dně a jen na Květnou neděli vystupuje sud s pokladem až k okraji studny (?). Na hradě se prý také zjevoval přízrak Bílé paní. Vypráví se, že se náhle v okolí hradu setmělo a objevila se podivná záře. Na hradbách se zjevil bílý přízrak, který okolo sebe rozhazoval dukáty. Když se později v těchto místech pátralo, nic neobvyklého se nenašlo.


Pohled na hrad od první brány


Související články:
Zapomenuté hrady na Moravě VI., Šaumburk, Nový Šaumburk (13.08.2001)
Zapomenuté hrady na Moravě IV., Přerovec, Šternek, Medlice (08.08.2001)
Trouble na cestě po hradech Českého ráje, a nejen tam... (30.07.2001)
Zapomenuté hrady na Moravě V., Rokštejn, Otaslavice (18.05.2001)
Zapomenuté hrady na Moravě VII., Zátor, Náměšť na Hané (05.05.2001)
Zapomenuté hrady na Moravě III., Brníčko, Hoštejn (11.12.2000)
Zapomenuté hrady na Moravě II., Vildštejn, Moravský Beroun (16.11.2000)
Zapomenuté hrady na Moravě I., Puchart, Hluboký (24.10.2000)
Zámek VALEČ (okres Třebíč), na prodej (24.07.2000)
Znachyho průvodce po málo známých hradech a zříceninách V., Lichnice (05.05.2000)
Kresby hradů Ervína Černého, od čtenáře Honzy (04.04.2000)
Putování po hradech severní Moravy, text Trouble, foto Znachy a Trouble 1x (21.03.2000)
Znachyho průvodce po málo známých hradech a zříceninách II., Dívčí Kámen alias Maidštejn či Menštejn (08.08.1999)
Hrady severní Moravy, Trouble na cestách (08.08.1999)
Chodský hrad po sedmi letech, (18.06.1999)
Pozvánka na hrady Moravského krasu, od našeho čtenáře Honzy (18.06.1999)
Cestování po hradech, aneb Znachy na návštěve u Troubleho (15.04.1999)
Po hradech a zámcích jižní Moravy, (04.04.1999)
Znachyho průvodce po málo známých hradech a zříceninách IV., Velhartice (03.03.1999)
Znachyho průvodce po málo známých hradech a zříceninách I., Klenová (21.01.1999)
Půdorysy našich hradů, aneb který je největší? (24.09.1998)
Trouble na cestě po jihočeských hradech, (16.09.1998)
Hrady - svědkové minulosti, Helfštejn (07.07.1998)
Hrady - svědkové minulosti, Hukvaldy (21.05.1998)
[Akt. známka: 3,00 / Počet hlasů: 216] 1 2 3 4 5

| Autor: Znachy | Vydáno dne 10. 03. 1999 | 7414 přečtení | Počet komentářů: 65 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Související
Němé tváře...
Útulek Ostrava

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server