Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Informace
FEUDUM.EU
1998-2007
2009-2011
(obnoveno)
internetový občasník
věnovaný historii
nejen středověké
ISSN 1801-5611 redakce (zavinac) feudum eu
TOPlist
larp-fashion.de
Architektura

Znachyho průvodce po málo známých hradech a zříceninách V., Lichnice



Ostroh, který od hřebene Železných hor oddělují dvě rokle – Lovětínská a Peklo – se hodil ke zbudování dřívějšího hradiště a později ve středověku i pevného hradu. Místu se říkalo Světlík, Světlice a v době, kdy byly v módě německé názvy také Lichtenberk. Hrad je přístupný po červené a zelené značce z obce Podhradí. Platí se zde vstupné a délka prohlídky je cca. 45 minut.

Hrad byl nejspíše založen v prvé polovině 13. století jako královský. V písemných pramenech se poprvé vyskytuje v roce 1261 jako majetek Smila ze Žitavi z rodu Ronovců, který se po hradu také psal. Tento významný šlechtic ho spolu s celým Čáslavskem získal od krále Václava I. Nelze vyloučit, že zde mohl původně začít působit jako královský úředník. Hrad byl v průběhu 14. století přestavován , v 15. století byl roku 1421 dobyt husity a již v roce 1428 byl opět dobýván. Hrad padl v roce 1429 a dalšího, tentokrát neúspěšného obležení se dočkal v roce 1469, kdy se ho pokoušela dobýt vojska krále Matyáše. V roce 1490 se majiteli hradu stali Trčkové z Lípy, kteří jej pozdně goticky přestavěli. V 16. století hrad postupně chátral. Za třicetileté války byl hrad částečně opraven a obsazen císařskou posádkou. Podobně jako mnohé další hrady i Lichnici postihlo nařízeni Ferdinanda III. z roku 1648 o boření hradů aby se nestaly ohnisky odporu proti státní moci, takže bylo zdemolováno především vnější opevnění. Některé objekty však byly i nadále udržovány, ale po roce 1700 je hrad již v troskách. Lichnice byla také těžce poškozena rozebíráním kamene pro stavbu nedaleké vesnice.

Hrad má trojúhelníkovou jednodílnou dispozici, kterou obíhá ze dvou stran mohutný příkop a val. Z prvé fáze nepochybně pochází hlavní obvodová hradba, do níž byla v severovýchodním nároží vevázána mohutná okrouhlá plochostropá obytná věž o průměru 12 m.

Další, analogická, avšak mohutným břitem opatřená stavba stávala i v jihovýchodním nároží. Nějaká, zřejmě čtverhranná stávala pravděpodobně i ve zbývajícím nároží západní. Co se týká technologie stavby zdí, zdi se stavěly v síle sáhu (189 cm), nebo v síle 1/2, 1/3, 1/4 sáhu. Líc se vyzdil z větších kamenů a vnitřek se vyplnil menšími kameny. Proto se staré zdi tak rychle rozpadají, je-li narušen jejich líc. Zdivo je na různých místech hradu nestejně tvrdé, podle toho jak čistý písek se použil a kolik se přidalo vápna.

Jestliže podoba hradu ve 14. století není úplně známa, mnohem lépe jsme informováni o velké pozdně gotické přestavbě. Opevnění hradu tehdy rozšířil velký polygonální barbakán a pozdně gotického původu je zřejmě i protáhlá hlavní brána. Výrazně byla rozšířena i obytná část hradu. Na místě starší zástavby v severozápadním nároží vznikla palácová podsklepená budova složitějšího půdorysu. Další stavba zaujala i severovýchodní nároží, kde se připojila k torzu již tehdy v úplnosti neexistující okrouhlé věže s břitem.

Pohled z nádvoří. Nalevo zbytek okrouhlé věže, napravo brána
Pohled z nádvoří. Nalevo zbytek okrouhlé věže, napravo brána

Další, pravděpodobně provozní budovy byly přistavěny k severní a jihozápadní straně nádvoří. Ani to však nestačilo uspokojit nároky majitele, a proto byla k obvodové hradbě hned vedle brány přistavěna rozměrná dvoutraktová budova. Úpravám ze třicetileté války lze přičíst především vznik štítové hradby s polygonálním čelem na místě zaniklé přední části jihovýchodní věže.

Jihovýchodní pohled z valu na zbytek polygonální štítové zdi
Jihovýchodní pohled z valu na zbytek polygonální štítové zdi

Prvá fáze Lichnice byla nepochybně založena jako hrad s obvodovou zástavbou. Co se týká obranyschopnosti, hlavní tíha obrany zřejmě spočívala na šíři valu před okružním příkopem, který mohl sloužit jako dělostřelecké postavení. Užití barbakánu jako jediného prvku aktivní obrany není v našich podmínkách obvyklé. Stavba štítové zdi během třicetileté války byla nejspíše nouzovým opatřením, které mělo posílit nároží nejsnáze ohrozitelné dělostřelbou.

Pohled na severovýchodní nároží se zbytky paláce
Pohled na severovýchodní nároží se zbytky paláce

O hradu se dochovalo několik pověstí. První vypráví o sveřepé panně, která si za ženicha chtěla vzít jen toho, kdo se s koněm třikrát otočí na úzkém kameni nad Lovětínskou roklí. Mnoho nápadníků tam zahynulo, až jeden ďábelskou podmínku splnil jen proto, aby pomstil mrtvé a v zápětí lichnickou pannu zastřelil. Od té doby její duch s pláčem obchází po hradu a místo, kde se bájné drama přihodilo se dodnes nazývá Dívčí kámen.

Druhá pověst hovoří o tom, že z hradu prý vede tajná podzemní chodba, ve které je ukryt poklad hlídaný černým psem. Kdysi tudy prchal před spravedlností zlý hradní pán a byl odtud unesen ďáblem.

Pohled na jihovýchodní nároží hradu ze severu
Pohled na jihovýchodní nároží hradu ze severu


Související články:
Zapomenuté hrady na Moravě VI., Šaumburk, Nový Šaumburk (13.08.2001)
Zapomenuté hrady na Moravě IV., Přerovec, Šternek, Medlice (08.08.2001)
Trouble na cestě po hradech Českého ráje, a nejen tam... (30.07.2001)
Zapomenuté hrady na Moravě V., Rokštejn, Otaslavice (18.05.2001)
Zapomenuté hrady na Moravě VII., Zátor, Náměšť na Hané (05.05.2001)
Zapomenuté hrady na Moravě III., Brníčko, Hoštejn (11.12.2000)
Zapomenuté hrady na Moravě II., Vildštejn, Moravský Beroun (16.11.2000)
Zapomenuté hrady na Moravě I., Puchart, Hluboký (24.10.2000)
Zámek VALEČ (okres Třebíč), na prodej (24.07.2000)
Kresby hradů Ervína Černého, od čtenáře Honzy (04.04.2000)
Putování po hradech severní Moravy, text Trouble, foto Znachy a Trouble 1x (21.03.2000)
Hrady severní Moravy, Trouble na cestách (08.08.1999)
Znachyho průvodce po málo známých hradech a zříceninách II., Dívčí Kámen alias Maidštejn či Menštejn (08.08.1999)
Pozvánka na hrady Moravského krasu, od našeho čtenáře Honzy (18.06.1999)
Chodský hrad po sedmi letech, (18.06.1999)
Cestování po hradech, aneb Znachy na návštěve u Troubleho (15.04.1999)
Po hradech a zámcích jižní Moravy, (04.04.1999)
Znachyho průvodce po málo známých hradech a zříceninách III., Cornštejn (10.03.1999)
Znachyho průvodce po málo známých hradech a zříceninách IV., Velhartice (03.03.1999)
Znachyho průvodce po málo známých hradech a zříceninách I., Klenová (21.01.1999)
Půdorysy našich hradů, aneb který je největší? (24.09.1998)
Trouble na cestě po jihočeských hradech, (16.09.1998)
Hrady - svědkové minulosti, Helfštejn (07.07.1998)
Hrady - svědkové minulosti, Hukvaldy (21.05.1998)
[Akt. známka: 3,00 / Počet hlasů: 236] 1 2 3 4 5

| Autor: Znachy | Vydáno dne 05. 05. 2000 | 4575 přečtení | Počet komentářů: 61 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Související
Němé tváře...
Útulek Ostrava

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server