Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Informace
FEUDUM.EU
1998-2007
2009-2011
(obnoveno)
internetový občasník
věnovaný historii
nejen středověké
ISSN 1801-5611 redakce (zavinac) feudum eu
TOPlist
larp-fashion.de
Zajímavosti

Církevní a rytířský zpěv, XII.-XIII. století



Polovina XII. století přináší změny ve vývoji západoevropské hudby. Duchovní zpěv ve francouzských a jihoněmeckých klášterech získává nové podněty v tvorbě pravidelně členěných forem tropů a sekvencí, z nichž vznikla nová forma duchovní písně. Významnou tvůrčí aktivitu lze však sledovat i v okruhu působení kapitul. Taková škola byla například při katedrále Notre Dame, kde dosáhla poprvé skutečně uměleckého vyjádření i vícehlasá technika. Tento objev melodického vícehlasu zásadně ovlivnil tvorbu příštích staletí. Nejprve sloužil jen při bohoslužbách, ale ve XIII. století se promítl i do tvorby světské, představované zejména jihofrancouzskými trubadúry, severofrancouzskými truvéry a německými minnesängry.

V českých zemích byla situace poměrně jednodušší. Základ veškeré tvorby byl soustředěn do klášterů. K benediktýnským se později přidávaly cisterciácké a premonstrátské. Tady se vytvářely bohatě zdobené zpěvníky, což přispívalo k jednotné interpretaci jednotlivých zpěvů. Nejznámějšími jsou Sedlecký antifonář, Zlatokorunský antifonář, soubor rukopisů královny Elišky Rejčky a řada rukopisů pražského biskupského kostela. V těchto památkách můžeme již spatřit vliv západoevropské tvorby (tropy, sekvence, rýmovaná officia a liturgické hry). Ustálené zpěvy mešního ordinaria se začaly parafrázovat vsuvkami (tzv. tropy). Velkého rozvoje se těšila i rýmovaná officia, což byl obřad sestavený z hymnů, rýmovaných antifon a čtení věnovaných památce světcům. Souviselo to samozřejmě z rozvojem kultu svatých.

V této době dochází rovněž k uplatnění tzv. chorální notace, která pomocí chorálních not, linek a klíčů umožňovala přesně zachytit správnou melodickou linii, což dosud nebylo možné. Chorální nota měla tři základní typy. V románské oblasti převládl čtvercový typ, v germánské oblasti gotický typ (podkovové písmo) a střední Evropa, včetně českých zemích, používala kosočtvercové notace (tzv. rombické).

V době vyvrcholení snah o čistotu liturgického zpěvu (a její jednotu) vzniká na dvoře Přemyslovců ohnisko světského zpěvu, který se opíral o svérázný rytířský svět. Církevní odpor vůči všemu, co nesoustřeďovalo mysl na křesťanství způspbil, že se nám nejstarší památky vůbec nedochovaly, ačkolik dvorní hudebníci působili již ve XII. století. Tito hudebníci zaujímali poměrně vysoké společenské postavení. Později je však začali vytlačovat zpěváci. Český světský hudebník přechází nejprve do služeb měst, ale nakonec končí v krčmách a v prostředí chudiny.

Zmínili jsme se o německém rytířském zpěvu - minnesangu, který také pronikal na královský dvůr. Zpravidla oslavoval panovníka, jeho rodinu a své náměty čerpal výlučně z prostředí dvora. Hudebně tento směr příliš nevynikal, soudě podle dochovaných ukázek.

[Akt. známka: 1,25 / Počet hlasů: 4] 1 2 3 4 5

| Autor: Trouble | Vydáno dne 19. 08. 1999 | 3347 přečtení | Počet komentářů: 245 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
| Zdroj: Kolektiv autorů: Československá vlastivěda díl IX, Umění - s
Související
Němé tváře...
Útulek Ostrava

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server