Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Informace
FEUDUM.EU
1998-2007
2009-2011
(obnoveno)
internetový občasník
věnovaný historii
nejen středověké
ISSN 1801-5611 redakce (zavinac) feudum eu
TOPlist
larp-fashion.de
Reportáže

Mistr Theodorik v klášteře sv. Anežky, výstava



V září měli návštěvníci prostor Národní galerie v klášteře svaté Anežky české poslední možnost vidět výjimečnou výstavu díla Mistra Theodorika a dalších středověkých umělců, kteří se pod jeho vedením podíleli na výzdobě jednoho z největších klenotů českého středověkého umění - kaple svatého Kříže na Karlštejně. Veřejnost zde mohla také poprvé v plné šíři ocenit dvacetiletou práci restaurátorů, kteří společně s interiérem opravili přes osmdesát deskových obrazů. Ještě než návštěvník vstoupil do samotných prostor s obrazy, mohl se seznámit se základními daty Theodorikova života a prohlédnout si artefakty z kaple - zlacenou omítku, polodrahokamy z obložení stěn atp. Velmi názorně byl v první části výstavy popsán postup, jakým vznikaly deskové obrazy. Dále zde byl k dispozici videosál, v kterém bylo možné shlédnout dva snímky dokumenty věnované mistru Theodorikovi a době Karla IV. Ačkoliv jejich obsah umožnil lépe pochopit hlavní část expozice, mezi hosty o ně nebyl valný zájem.

Popsat samotné jádro výstavy, kterým byly obrazy z kaple svatého Kříže je obtížné, protože každý z nich je skutečným unikátem, který by si zasloužil zvláštní pozornost. Expozice tedy rozhodně nebyla z těch, které se dají "prolétnout" za několik minut, ale u každého z exponátů bylo nutné se zastavit. Celkový dojem navíc umocňovalo velmi zdařilé architektonické pojetí. Jednoduchost pojetí umožňovala návštěvníkům plně se soustředit na umělecká díla. Podobně jako při nedávné výstavě děl profesora Schickanedra se tvůrcům podařilo navodit pomocí osvětlení tajemnou atmosféru, která diváka do obrazů takřka vtahovala. Trochu mi vadilo jedině to, že některé obrazy byly pro můj zrak zavěšeny příliš vysoko, ale stejně bych pochodil i v kapli svatého Kříže, neboť i zde jsou díla umístěna nad sebou.

Při pohledu na díla ze 14. století jsem musel obdivovat nejen tehdejších umělců, ale i dovednost dnešních restaurátorů. Malba vypadala tak svěže jako za Karla IV. a pouze chybějící horské křišťály v rámech, pod nimiž byly kdysi vystaveny ostatky svatých, svědčily o době, která nás od doby vzniku obrazů dělí.

Kdo si výstavu nechal ujít, asi se připravil o jedinečnou možnost. Vzhledem k tomu, že nově rekonstruovaná karlštejnská kaple si vyžádá zvláštní ochranu před vlivy, které by její výzdobu mohly poškodit, dostane se do ní zřejmě jen omezené množství lidí.

Základní data z Theodorikova života:

20. léta 14.století - Přibližná doba Theodorikova narození.
1359 - Theodorik prvně zmíněn jako dvorní malíř (pictor regis) Karla IV.
1365-1375 - Umělec je zmiňován v záznamech pražského malířského bratrstva sv. Lukáše jako jeho představený (primus magister).
28. dubna 1367 - Císař Karel odpouští Theodorikovi placení daní z dvorce Mořina (u Karlštejna) jako odměnu za výzdobu kaple sv. Kříže.
1368 - Poslední zmínka o Theodorikovi (v souvislosti s vlastnictvím domu na Hradčanech). Kolem roku 1370 (možná o něco později) Theodorik umírá.


O výzdobě kaple svatého Kříže

Myšlenka vytvořit na Karlštejně, jenž měl chránit korunovační klenoty, také kapli, v níž by byly uloženy o nejvzácnější relikvie, se s jistotou zrodila v hlavě císaře Karla IV, který se stal duchovním otcem koncepce impozantní výzdoby svatostánku. Vliv při jeho rozhodování ale mohli mít také pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic a kancléř Jan ze Středy. Kaple je horizontálně rozdělena do tří pásů - nejníže je malovaná imitace mramoru, výše byla zlacená omítka vykládaná broušeným polodrahokamy a nad ní byly deskové obrazy světců, jejichž vytvořením byl pověřen právě císařův dvorní malíř, Mistr Theodorik.

Pochopitelně, že na tak rozsáhlé dílo by jeho síly asi nestačily, takže mu pomáhali pracovníci z jeho vlastní dílny i další mistři, kteří se pro tuto práci spojili v jakési volné sdružení. Theodorik s takřka určitě vytvořil nevětší obraz Ukřižování a další díla, která se nacházela na oltářní stěně a v jejím okolí. Aby byla zajištěna jednota komplexního díla, vypracoval se svými pomocníky podkresby i pro ostatní obrazy, na nichž pak dále pokračovali ostatní malíři. Vyjma Klanění čtyřiadvaceti starců vytvořil Theodorik také většinu nástěnných maleb. Jeho obrazy vynikají měkce modelovanými tvary a jemnými, přitom velmi živými barvami, z nichž vyzařuje zvláštní světlo. Už při spatření prvních podobizen evangelistů, apoštolů, církevních hodnostářů či panovníků si divák všimne jejich širokých tváří, které jsou pro středověkého Mistra typické. O výjimečnosti díla svědčí nejen obdiv, které sklidilo u Theodorikových současníků, ale i to, že později na jeho tradici navázal Mistr Třeboňského oltáře.

Postup práce středověkých umělců

Než středověký malíř začal práci, musel mít vytvořený podklad, na kterém by své dílo realizoval. Ten tvořily bukové desky. Jejich spoje byly přelepeny pruhy plátna a celek se zasunul do rámu s drážkami. Na takto vytvořený základ byla nanesena vrstva z křemičité hlinky a na ní čistá křída. Vše se zaprášilo jemným uhelným práškem a zabrousilo.

Nyní mohl malíř černou barvou načrtnout budoucí obraz. Pak poměrně silnou rýhou oddělil plochy, které měly být pozlaceny a zbytek pokryl poměrně silnou vrstvou olovnaté běloby s olejotemperovým pojidlem. Tento světlý podklad rozjasňoval další barvy. Ty byly kladeny v několika vrstvách (i v pěti), z nichž se pak skládal výsledný efekt.

Když byl obraz namalován a pozlacen, mohl být opatřen dalšími ozdobami. Pozadí děl z kaple svatého Kříže je zdobeno vytlačováním vzorků. Nescházejí ani inkrustace ze zlata a polodrahokamů. Někteří světci drží v ruce např. kovový zlacený kříž, který vystupuje z obrazu. V rámu některých deskových obrazů pak jsou schránky pro relikvie, které císař sbíral po celé Evropě.

Pokud jste expozici obrazů Mistra Theodorika neviděli, už to asi nenapravíte. Národní galerie ale od září vystavuje ve Šternberském paláci na Hradčanech 13 desek oltář německého malíře z přelomu 15. a 16. století. Hanse Raphona. Všechny části byly k 500. výročí svého vzniku nově restaurovány. Ve vlastnictví Národní galerie jsou ale jen dvě, dalších 11 patří do sbírek rodiny Kolowratů, která je na výstavu zapůjčila. Proto uvidět celý cyklus pohromadě, je opět výjimečná

Bolestný Kristus - 1365   Sv. Anna - 1360-1364   Sv. Karel Veliký - 1365


[Akt. známka: 2,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5

| Autor: Wolfram | Vydáno dne 08. 08. 1999 | 8155 přečtení | Počet komentářů: 83 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
| Zdroj: propagační matriály k výstavě
Související
Němé tváře...
Útulek Ostrava

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server