K nálezu přemyslovského sídliště na Berounsku, napsal Ondřej Dvořák

Novou lokalitu z období prvních Přemyslovců v létě prozkoumali pracovníci Ústavu archeologické památkové péče Středních Čech pod vedením PhDr. Michala Lutovského v obci Tetín na Berounsku. Na přemyslovské hradiště zde narazili dělníci, kteří prováděli plynofikaci obce.

Hradiště vybudovali Přemyslovci počátkem 10. století jako další z opěrných bodů, kterými upevňovali své panství ve středních Čechách. Právě tato sídla zřejmě spravovali méně významní členové vládnoucího rodu. S rostoucím vlivem Přemyslovců, kteří za vlády Boleslava I. koncem století prakticky ovládli většinu Čech, některá z hradišť ztrácela na významu. Právě tento osud potkal i Tetín. Zdejší sídlo začalo ekonomicky upadat, ztratilo na svém mocenském postavení a postupně zanikalo.

Jediné, co se z té doby zachovalo, je románský kostel svaté Kateřiny, který však byl v průběhu staletí několikrát rekonstruován. V jeho blízkosti archeologové při výkopech narazili na několik hrobů , v nichž nalezli 20 kosterních pozůstatků uložených v několika vrstvách nad sebou. Stáří jednotlivých hrobů se předběžně podařilo určit podle artefaktů, které byl mrtvým vkládány do hrobů. Nalezeny zde byly tři záušnice a několik úlomků keramiky. Ty svědčí o tom, že se zde pohřbívalo přibližně mezi 11. až 13. stoletím. Poměrně malé množství těchto nálezů Lutovský zdůvodnil tím, že církev bránila ukládání milodarů do hrobů, neboť v tom spatřovala pohanské tradice.

Žádný z pohřbených nepatřil mezi nobilitu. Dříve se v této lokalitě podle vedoucího archeologického průzkumu nacházel hrob svaté Ludmily. Její ostatky ale už vyzvedl kníže Václav, který je přemístil do Prahy. Naopak zde se zde podařily najít základy obytného domu z 11. až 13. století, který stál přímo v místě dnešní návsi Tetína, a zbytky opevněné akropole. Opevnění zřejmě bylo zřejmě velmi důkladné, protože bylo obehnáno hlubokým vodním příkopem. Bohužel, část nálezů již před lety byla zničena při budování kanalizace, vodovodu a při výstavbě rodinných domů. Ačkoliv výkopové práce tehdy zasáhly i archeologicky cenné naleziště, nebyli přizváni odborníci z řad archeologů. Ani letošní práce však nebyly bez problémů. Podařilo se totiž vytvořit pouze sondu o šířce půl metru, která podle Lutovského nepředstavuje zcela reprezentativní vzorek. S částí nálezů se časem budou moci seznámit návštěvníci berounského muzea.