Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Informace
FEUDUM.EU
1998-2007
2009-2011
(obnoveno)
internetový občasník
věnovaný historii
nejen středověké
ISSN 1801-5611 redakce (zavinac) feudum eu
TOPlist
larp-fashion.de
Zajímavosti

Třicetiletá válka na Hradčanech,



Za konec středověku sice bývá považován rok objevení Ameriky, takže Třicetiletá válka je o pár desítek let za tímto mezníkem. Přesto se domnívám, že za následující řádky, které jsou věnovány výstavě konané do konce října v prostorách vojenského muzea na Hradčanech mi jistě nikdo hlavu neutrhne. Už proto, že některé z vystavených předmětů byly o něco staršího data a z čtenářů by si asi jen málokdo nechal ujít příležitost zdařilou výstavu spatřit.

Vestibul v přízemí již tradičně bývá v hradčanském muzeu věnován dělostřeleckým kusům, mezi nimiž dominovala polní houfnice. K vidění zde byla také pro mnohé jistě nezvyklá "kožená" tříliberní hlaveň (slabá kovová duše je obložena dřevem, stažena obručemi a potažena kůží) podobného typu, jaké byly použity roku 1631 v bitvě u Lipska. Nescházelo ani několik falkonetů, z nichž některé byly přímo uměleckými díly tehdejších kovolijců. Velké exponáty pak doplňovaly ve vitrínách dobové modely techniky a zaměřovací pomůcky dělostřelců. Z dvojrozměrných exponátů dominovaly reprodukce rytin fortifikací.

Vlastní jádro výstavy bylo umístěno v první patře, kde návštěvníky hned na začátku přivítal Rudolfův majestát z roku 1609, tedy vlastně dokument, v němž byl s trochou nadsázky "zakopán pes" pozdějšího konfliktu. Z trojrozměrných exponátů za zmínku určitě stojí bohatě zdobená půlzbroj s šišákem vyrobená v poslední třetině 16.století v severní Itálii a dvojhlavňová pistole s kolečkovým zámkem, jejíž hlavně byly netradičně odděleny nabijákem. Stěny, podobně jako i v dalších místnostech zdobily portréty hlavních protagonistů konfliktu. Z doby, která válce předcházela, pak pocházela levoruční dýky s plamennou čepelí a dvě bulavy.

Druhý sál takřka celý zaplňovala realistická ukázka útoku pěchoty na postavení dvou kanónů krytých koši. V poslední době se podobná dioramata jsou po vzoru většinou západních muzeí stávají oblíbenější a pro svou názornost mají cenu zejména pro mladší návštěvníky.

V další místnosti dominovaly zbraně, které souvisejí spíše s dobou konfliktu, než s ním samotným. Lovecké kuše zde vypadaly poněkud nepatřičně, ale oko rozhodně neurážely. Perličkou jistě byla bohatě zdobená osmiranná revolverová puška s křesadlovým zámkem. Atmosféru dokreslovala i oblíbená hra tehdejších vojáků - vrchcáby a stan písaře. Z ryze vojenských artefaktů zde dominovala kyrysnická černěná tříčtvrteční zbroj, která byla zdobena zlacenou rytinou, ostruhy a náhubky pro koně.

Ve čtvrtém sále je vidění hned několik kuriozit, z nichž asi nejzábavnější byl střevíc manželky Albrechta z Valdštejna. Hned vedle byla plukovní pokladna, jež možná byla podobná té, kterou její manžel ukradl moravským stavům.

Další dvě prostory byly vlastně spojovacími chodbami s druhou částí expozice. Hračičky by jistě potěšila tři dioramata s dvojrozměrnými cínovými vojáčky sešikovanými k bitvě. Za zmínku ale rozhodně stojí landsknechtská plátová zbroj složená z kovového límce, předního plechu a "šosů" kryjících stehna. Kousek vedle pak byla pověšena misericordia a schiavonna. V sedmé místnosti si na své přišli zejména zájemci o muškety a příslušenství k nim - tedy furkety a bandalíry. Z palných zbraní zde raritou byla vodotěsná pistole s kolečkovým zámkem. Samozřejmě nesměly chybět ani všudypřítomné helmy pappenheimky.

Osmá síň byla věnována jezdectvu. Uprostřed tedy zákonitě trůnilo zdobené jezdecké sedlo, se sedlovými holstry a kolečkovými pistolemi. Po stranách k vidění byly uzavřené, útočné přílby.

Poslední devátý sál byl věnován zejména písemnostem. Z nich by asi členy skupin historického šermu nejvíce potěšily instruktážní ilustrace pro výcvik pikenýrů. Osoby méně militantní pak mohly svou pozornost zaměřit třeba na faximile spisů Jana Ámose Komenského.

Z velkého množství chladných i palných zbraní, mincí a dokumentů se jen těžko vybíralo, protože stále bylo na co dívat. Zmínil jsem tedy jen ty nejdominantnější, eventuelně konstrukčně nejzajímavější exponáty. Při poctivém pročítání všech textů, které byly jasné a chronologicky řazené, se prohlídka mohla protáhnout na celé odpoledne. Ovšem pouze pro tuzemské návštěvníky, protože texty (i popisky) byly jen v češtině. Dále mě zamrzelo, že v pokladně nebyl k dostání katalog výstavy, ani pohlednice s exponáty. Obecně se mi vůbec zdálo, že propagace výstavy poněkud selhala, takže mnozí se o ní asi dozvěděli na poslední chvíli, pokud vůbec. Ve srovnání s tím, jak svou činnost dokáže "prodat" třeba Národní galerie (výstavy Josefa Lady a Jakuba Schickanedra), vojenské muzeum poněkud zaspalo.

Související články:
Armády Třicetileté války, recenze (11.12.2000)
[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

| Autor: Wolfram | Vydáno dne 27. 10. 1998 | 3478 přečtení | Počet komentářů: 106 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Související
Němé tváře...
Útulek Ostrava

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server