Komu straší na Veveří, recenze

Vzhled knihy Hrad Veveří - mýtus, historie a skutečnost od Tomáše Dacíka, kterou loni vydalo nakladatelství SVAN, působí střízlivě a napovídá, že by se mohlo jednat o standardní castellologickou publikaci. Už po letmém prolistování je však patrné, že publikace do tohoto rámce tak úplně nepatří a mohly bychom ji snad zařadit do kategorie literatury spíše populární se sklonem ke spekulacím. Nápad pátrat po templářském pokladu právě na Veveří mě zaujal, protože mi připomněl geniální dětskou knihu Pan Auťák a templáři. S nadějí, že jsem objevil něco podobného, jsem si ji koupil, protože lehká forma si mi zdála vhodným ukrácením dvouhodinové cesty vlakem.

Ouha, jízda z Plzně do Prahy se změnila téměř v horor. Vlak ani nevyjel ze stanice a už jsem se dozvěděl, že Přemysl Otakar II. padl na Moravském poli roku 1268. Snad bych záměnu sedmičky za šestku mohl považovat za překlep, kdyby z mylného letopočtu nevycházely okolní odstavce. Další data jsem si, bohužel, na místě ověřit nemohl. Přesto jsem nebyl dalších překvapení ušetřen. Fakta se v nepřehledném reji mísila se spekulacemi více než odvážnými. Autor pátrá po vrazích Václava III., nalézá zavražděné jeptišky a do děje posléze zapojuje i jednotky SS. Asi v půli cesty mě napadlo, že chybí už jen UFO. Krátce před Prahou jsem se ale dočkal i toho.

Částečné vysvětlení mi dal náhled do použité literatury a pramenů. Vedle zcela seriózních prací jsem tam našel mimo jiné Jitro kouzelníků od Bergiera a Pauwelse, Švandrlíkovy Starosti korunovaných hlav nebo Patrovského UFO stále záhadné. Také výpovědi pánů Gaensela a Mužíka, kteří každoročně ohlašují "skoronalezení" štěchovického pokladu, zrovna nepřidávají na věrohodnosti. O to podivněji působí v poděkování jména současných církevních autorit, s nimiž autor některé problémy konzultoval.

Nevyrovnaně působí i styl knihy. První stránky jsou psány v duchu průvodců, jaké vydával Klub českých turistů. Následují pasáže ve stylu populárně vědecké literatury inspirované zřejmě Ludvíkem Součkem a redaktory pořadu Na vlastní oči. Do textu je vložen i beletristický pokus a rozhovor s jakýmsi záhadným plukovníkem. Zde jako bych cítil vliv knih M. Ivanova. To vše bylo proloženo sugestivními otázkami a literárními klišé typu "z cigarety stoupal modrý dým". Investice 129 korun pro mně rozhodně byla zklamáním - nedočkal jsem se ani seriózní práce, ani zábavného čtení. Je to určitě škoda, protože legenda o templářském pokladu je pro zpracování velmi atraktivní téma.