Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Informace
FEUDUM.EU
1998-2007
2009-2011
(obnoveno)
internetový občasník
věnovaný historii
nejen středověké
ISSN 1801-5611 redakce (zavinac) feudum eu
TOPlist
larp-fashion.de
Architektura

CastleCon III. - 1. díl, "Káslkon" pravdy…



Letos již potřetí zavítali přátelé hradní architektury a historie na společné setkání. Zajímavou myšlenku scházet se v rámci putování po hradech zrealizoval Zany v první polovině roku. Nikdo asi nevěděl, jaká budoucnost podobné akce čekají. Tenkrát se nás sešlo 9 a já sám jsem nevěděl, zdali to bylo poprvé a naposledy, nebo jestli se ji opravdu podaří zajistit budoucnost. Na druhé akci jsem chyběl, ale třetí jsem si nenechal přes velkou vzdálenost ujít. A jsem opravdu moc rád, že jsem si vzal dovolenou, abych podnikl tuto zajímavou cestu za hranice všedních dní, za hranice starostí, povinností a otrávených lidí. A proč "Káslkon pravdy"? protože ukázal svou životaschopnost a věřím se podaří zrealizovat společnou snahu a záměr vytvořit občanské sdružení, které bude přinášet další užitek nejen účastníkům dalších výprav, na které jste všichni přátelé hradů srdečně vítáni. Další informace viz Zanyho stránka o CastleConech

Pro mne začala pouť do Západních Čech velmi komplikovaně. Vyjel jsem z Ostravy v pátek časně ráno do Šternberka na Moravě, kde jsem měl nějaké povinnosti a taky se tradičně poohlédl po zdejším krásném hradě. Po krátkém spánku jsem opět časně ráno vyrazil do Brna, kde jsem měl tu čest zúčastnil se coby svědek svatby kamaráda. Večer už jsem ujížděl do mé oblíbené vesničky Koněšín za svou milou Čudlinkou, která zde již o den dříve přijela z naší šelmou Pupíkem. Trochu jsme relaxovali a v pondělí večer odjeli do Českých Budějovic. Tam jsme se setkali se Znachym a Zahrádkou a jejich krásnými Činčilami. Bohužel jsme našeho Pupíka nechali doma. Ale úterní ráno již nabízelo krásný výšlap do nedaleké Hluboké, kde se nachází dobře známý zámek. Ve skutečnosti je ještě o něco hezčí než na fotografiích, ale stejně jsme nakonec dali přednost smaženému hermelínu s hranolky a pivem před návštěvou interiéru zámku, což by finančně vyšlo asi tak na stejno.

Hluboká - romantický hrádek ve stylu anglické gotiky
Hluboká - romantický hrádek ve stylu anglické gotiky

Středu jsme strávili cestou na můj oblíbený, dosud nenavštívený, hrad Dívčí Kámen. V hradním areálu se všude káceli náletové dřeviny a znalec by asi radostí pokvitoval, že se tu konečně něco děje. Opravdu celý hrad se po čase opět vynořil ve své kráse.

Dívčí Kámen - celkový pohled na hradní nádvoří
Dívčí Kámen - celkový pohled na hradní nádvoří

Čtvrteční ráno již patřilo opravdu začátku třetí CastleConu, jehož startem byl klasický hrad Gutštejn. Kupodivu jsme se na něm všichni bez problémů sešli, jmenovitě Znachy se Zahrádkou, Trouble s Čudlinkou v hezčím autě a Gagman, Wolfram, Tas, Zany a Martin ve větším autě. V podstatě to bylo stejné složení jako při první společné výpravě, jen Zaplishe vystřídala Čudlinka. Na hradě Gutštejn se zřejmě občas něco opravuje, neboť byl hradní areál nepřístupný. Nezbylo nám nic jiného, než různými způsoby překonat dřevěnou "palisádu". Někteří to vzali spodem, jiný horem. Všichni se však při tom dobře bavili, až na Znachyho stativ, ten se bál, že po svém pádu ze skály už žádný hrad neuvidí, a patrně měl pravdu. Ti zvídaví se dostali až do věže, do sklepní místnosti se však podívala většina z nás.

Gutštejn - celkový pohled na klasickou českou zříceninu
Gutštejn - celkový pohled na klasickou českou zříceninu

Naše další kroky (v autě) směřovali na hrad Švamberk, který kdysi patřil slavnému rodu, který měl i v kostele na hradě hrobku, kam se opět ti nejzvídavější z nás, čili skoro všichni podívali. Nebyli však zdaleka první a tak tam už nic neviděli, respektive nenašli. Trouble, čili já jsem nechtíc rozšlápl malou nevinou myšku, která to však asi už měla za sebou. Z rozlehlého hradu zbylo pár zdí a obdivuhodné podzemní prostory.

Švamberk - trosky hradní budovy
Švamberk - trosky hradní budovy

Tas navrhl další zastávku na Lazurovou horu, patrně jeden z pěti jeho dosud nenavštívených hradů v zemích českých… A nebylo se ani čemu divit, že zde ještě nebyl. Z hradu toho moc nezbylo, ani turisté zde nenechali značku, ale my jsme se nenechali odradit a hurá na kopeček, kopec, hroznou horu. Nakonec jsem došli k jejímu cíli, ale po skupinkách, ti rychlí (Tas, Zany, Znachy…), ti normální a poslední skupinku tvořil Wolfram. Sice jsme trošku bloudili, ale nakonec jsme se společně pokochali pohledem na skupinu šutrů, která mohla být kdysi čímkoliv.

Lazurová Hora - nejzachovalejší nadzemní část zdiva
Lazurová Hora - nejzachovalejší nadzemní část zdiva

Zato další hrad na naší cestě sliboval mnohem více zachovalých zdí, ale kopec k němu nebyl o moc snáze přístupný, ostatně, když jsme se ptali domorodce kudy k hradu, děs v jeho očích pronikl do mého nitra:"to je ale prudké stoupání…" Nebylo to zas tak zvláštní, prostě hrady se většinou nestavějí pod kopcem. Areál mi velmi připomínal Drahotuše, kde však přeci jen zbylo mnohem méně zdiva.

Kynžvart - torzo kulaté věže
Kynžvart - torzo kulaté věže

Aby nebylo Lazurové Hoře líto, že z ní moc nezbylo, vydali jsme se na Boršengrýn, který ač podle názvu slibuje tajuplnou zříceninu (v troubleštině), nám ukázal jen takové malé účko, pěkně zasazené do parčíku ve zdejší chatové zástavbě.

Boršengrýn - zbytek hradu
Boršengrýn - zbytek hradu

Nyní jsme už měli před sebou jen samá perspektiva a zachovalé hrady. Ale taky oči pro pláč, jak jsme později všichni zjistili. Starý Hrozňatov působil zvěnčí velmi zachovale, ale tatam jsou časy, kdy se zde konali zajímavé akce v rudém sále, jak by se dala nazvat místnost, kde zbyl červený koberec, pódium a vytrhané ústřední elektrické topení. Bývalou asi rekreační oblast našich pohraničářů zde sice bylo poznat, ale celý objetk žalostně chátrá a úsměv ba našich tvářích se vrátil až tehdy, když zvídavé část výpravy prošla "tajnou" chodobu do hradního kostela a po letech zahrála na dvě píšťaly dřívějších varhan a bimbala tamním zvonem

Starý Hrozňatov - siluetu hradu tvoří vysoká kulatá věž, i v ní jsme byli
Starý Hrozňatov - siluetu hradu tvoří vysoká kulatá věž, i v ní jsme byli

Poslední zastávkou během našeho úprku do hajan byla bývalá tvrz Okrouhlá, která však v šeru nenabízela mnoho příležitostí ani k prohlídce ani k focení.

Okrouhlá - tvrz
Okrouhlá - tvrz

Spánek jsme stihli v kempu nedaleko Chebu, ale bohužel jsme nemohli využít kapitalistické pohostinnosti zdejší liduprázdné restaurace, snad až budeme hodně krást. Tak jsem zajeli ke konkurenci a někteří z nás, třeba zrovna já, jsme zde vykonali potřebu snídaně, oběda i večeře v krátkém sledu. Páteční ráno patřilo našemu nejzápadněji položenému hradu Neuberg. Zbyla z něj sice jen prastará velmi vysoká věž, ale spolu se zříceninami dvou přilehlých zámků tvořil zdejší areál jednu z nejatraktivnějších míst celé výpravy.

Neuberg (Podhradí) - věž se nevešla na snímek, protože končila někde v nebesích
Neuberg (Podhradí) - věž se nevešla na snímek, protože končila někde v nebesích

Hrad Hazlov nese četné přestavby, tou poslední bylo přestavění sousedící části stavby na bord… hostinec, kterých je ve zdejší oblasti požehnaně. S hradem jsme se dobře obeznámili, ačkoliv jsem museli opět trošku někam, kam se asi nemá, ale když už jedu těch 1000 km, tak se nenechám odradit ani padajícími stropy či písmenky na ceduli, kterých je všude dost.

Hazlov - celkový pohled na hrad a kostel
Hazlov - celkový pohled na hrad a kostel

Romantický Starý Rybník sice trošku zapáchal, což nám znemožnilo prozkoumat zdejší kanalizační systém, který snad využil i nějakých starších chodeb, ale i tak jsme se podívali do několika podzemních místností, kam se ale bez baterky nikdy nevydávejte!

Starý rybník - pohled na rybník a za stromy schovaný hrad
Starý rybník - pohled na rybník a za stromy schovaný hrad

Starý rybník - Čudlinku ještě trápil hlad z předešlého dne, pak už ne
Starý rybník - Čudlinku ještě trápil hlad z předešlého dne, pak už ne

Další hrad nám spravil náladu. Byl to Vildštejn (Skalná). Zde bylo totiž taky zavřeno J. Ale když jsme nastoupili se svou tradiční výbavou a začali fotit celý hrad ze všech stran asi 7 objektivy, kde se vzal, tu se vzal objevil se ten, koho jsme si přáli potkat a promluvit s ním - totiž majitel hradu. A už z jeho veselé tváře jsme vycítili, že se nebudeme muset moc hodně snažit přemlouvat, aby nás pustil dovnitř. Majitelova vstřícnost byla úctyhodná, nabídl nám i světlo, abychom mohli prozkoumat i podzemní část hradu, kterou jsme však už předtím zvládli. To vše nám umožnil ačkoliv se zde pilně pracovalo. První hrad z těch, které jsme navštívili, o jehož budoucnost se zřejmě nemusíme bát. Majitel spolu s památkáři restauruje hrad citlivým způsobem a jeho přání zde oslavit Silvestra 2000 vypadá velmi pravděpodobně.

Vildštejn - celkový pohled na samotný hrad
Vildštejn - celkový pohled na samotný hrad

Předposlední zastávkou na páteční cestě byl již zrestaurovaný a přístupný Seeberg (Ostroh). Zde si může návštěvník sledovaný kamerami projít celým hradem, pokud ho nezastaví zamčení dveře, což se bohužel občas stalo. Ano i Seeberg je pěkný hrádek, který snad má svou budoucnost díky čilému cestovnímu ruchu pohraniční oblasti.

Seeberg - pohled na hrad z prvního nádvoří
Seeberg - pohled na hrad z prvního nádvoří

Poslední památkou, kterou jsme ten den prošťourali opravdu poctivě byla Libá. Z původního hradu mnoho nezbylo a tak jsme tu měli před sebou spíše zříceninu zámku. Ale bylo zajímavé si ho detailně projít až na půdu. Některé stropy však hrozí zřícením a zdejší vzpěry jen oddálí neúprosný konec. Nevěřím, že se podaří zachránit například četné malby, protože statika stropu si važádá jeho úplnou výměnu. Byli jsme rádi, že i zde se pracovalo, jak alespoň střecha působí i na fotografiích.

Libá - celkový pohled na hradní jádro
Libá - celkový pohled na hradní jádro

Libá - spodní část hradu, respektive část zámku
Libá - spodní část hradu, respektive část zámku

Libá - obraz na stropě, který však asi rok 2000 nepřežije...
Libá - obraz na stropě, který však asi rok 2000 nepřežije...

Naše cesta končila v Chebu, kam jsme se však již nestihli podívat, a tak jsme alespoň stokrát zapózovali před našimi objektivy a šklebily všelijak svoje ksichtíky, aniž by nám to pomohlo ke krásnějšímu vzhledu. Samozřejmě ženská část výpravy to nepotřebovala. Na základě trhu jsme tentokrát přenocovali v onom levnějším kempu. I když ve skutečnosti tam bylo spaní dražší a navíc vlastně ten první byl obsazený, ale to není důležité, hlavně, že jsme se dobře pobavili a najedli, někteří však žrali.

Cheb - sobotní ráno na hradě
Cheb - sobotní ráno na hradě

Cheb - nedaleký románsko-gotický kostel si taky zasloužil fotku (a lepší než je tato)
Cheb - nedaleký románsko-gotický kostel si taky zasloužil fotku (a lepší než je tato)

Tady mé vyprávění končí. Vzhledem k tomu, že jsme měli s Čudlinkou dlouhou cestu před sebou, vydali jsme se již v sobotu na cestu domů.


[Akt. známka: 2,99 / Počet hlasů: 196] 1 2 3 4 5

| Autor: Trouble | Vydáno dne 24. 10. 2000 | 4123 přečtení | Počet komentářů: 103 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Související
Němé tváře...
Útulek Ostrava

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server