Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Informace
FEUDUM.EU
1998-2007
2009-2011
(obnoveno)
internetový občasník
věnovaný historii
nejen středověké
ISSN 1801-5611 redakce (zavinac) feudum eu
TOPlist
larp-fashion.de
Kapitoly z historie, osobnosti

Čachtická paní Alžběta Báthoryová,



Alžběta Báthoryová (1560-1614), hraběnka, vdova po Františku Nádasdyovi a paní Čachtického hradu a panství, je známá krutostí vůči mladým děvčatům a ženám. Sice se nekoupala v jejich krvi, jak praví pověst, ale je jisté, že usmrtila mnoho nevinných žen a vyžívala se v jejich mučení. Kolik jich nechala umučit k smrti se přesně neví. Podle pověsti by jich mělo být až 610, ale většina historiků uvádí počet obětí kolem 300. Podle výslechů obžalovaných jich bylo 37 až 80. Po odhalení jejich zločinů, byla doživotně uvězněna na svém hradě. Je to zajisté velmi jemný trest, ale šlo o šlechtičnu a bylo nutné zabránit skandálu v kruzích modré krve. Na svém hradě v osamocení umírá 28. srpna 1614, snad mohla být otrávena.

Její manžel hrabě František Nádasdy (1555-1604) byl synem palatina Tomáše Nádasdyho (palatin = podle uherského zřízení zástupce krále, správce země, v této době doživotní úřad). Jako vrchní velitel poddunajských armád se ale příliš často na Čachticích neukázal.

Čachtický hrad leží v Malých Karpatech v ruinách. Jeho vznik padá hluboko do XIV. století. Za vlády Zikmunda Lucemburského byl hradem královským. Ten hrad věnoval Michalu Országovi z Guthy (jinak dobyvateli Roháčova hradu Sion) a v držení jeho rodu zůstal do roku 1567, kdy připadl opět královské koruně. Maxmilián II. však Čachtice vyměnil za hrad Kanizsu. Uršula Kanizsayová se provdala za Tomáše Násdyho a tak hrad připadl na dvě další generace Násdyovcům.

Rozsudek

Nejvyšší královský soudce Teodor Sirmiensis ze Súľova a několik dalších úředníků vynesli rozsudek nad Alžbětou Báthoryovou a jejich pomocnících Janem Fickem, Iloně Jó, Doře Sentešové a Kateřině Benecké. "Doslechnouc se o ukrutnostech v čachtickém zámku páchaných, Jeho jasnost... neočekávaně zavítala do čachtického zámku a už hned u vchodu se přesvědčila a tom, o čem svědčili svědkové. Našli tam totiž děvče, jménem Doricu, mrtvou následkem bití a trýznění a ještě další dvě umírající děvčata, k smrti zmučená... Jeho Jasnost se nanejvýš pohoršila a Alžbětu Báthoryovou jako krvežíznivou, bezbožnou a při činu přistiženou ženu odsoudila k doživotnímu žaláři v Čachtickém hradu. Ficka, Ilonu, Doru a Katu jako pomocníky takového hrozného vraždění, ke kterému se také sami přiznali, postavila před soud a za jejich krvavé činy žádala, aby jim byly vyměřeny nejpřísnější tresty, aby takto spravedlnosti bylo učiněno zadost a aby další byli před podobnými ukrutnostmi zastrašeni..."

S mnohých výpovědí svědků vyberem ty nejpikantnější. Například "... děvče, které se jmenuje Zuza, pod přísahou tvrdila, že Báthoryová to hrozné vraždění páchala mezi svými družkami a služebnicemi... Kaťa (jedna z pomocnic čachtické paní) byla citlivější a dobrého srdce; děvčata bila proti své vůli; dokonce byla tak milosrdná, že jim do vězení přinášela potají i jídlo. Svědkyně dále uvádí, že Jakub Szilvási našel v panině truhlici listinu neboli seznam, podle kterého počet zavražděných děvčat je šest set deset (??) a že tohle číslo čachtická paní sama vlastnoručně zapsala." Nebo Sára Baranayiová "... říká, že za čtyři léta, co sloužila u Nádasdyové, z ženského služebnictva povraždili víc než osmdesát děvčat..."

Soud vyřkl na základě svedectví několika svědků a doznání, zejména Dory, obžalovaných za zločiny "které jakoukoliv představitelnou zlobu a ukrutnost předstihují, totiž to hrozné vraždění a mučení nejrozmanitějšími a nejvybranějšími způsoby, a protože ukrutné zločiny mají být stíhány nejpřísnějším trestem, rozhodli jsme, aby nejprve Iloně, potom Doře, jako hlavním viníkům takového hrozného zločinu proti nevinné ženské krvi, prsty obou rukou, nástrojů to mučení a vraždění, byly železnými kleštěmi kata vytrhány a ony samy aby byly potom hozeny na hranici." Ficek byl sťat a spálen s ostatními. Rozsudek byl ihned proveden.


Romantické okolí hradu s hrůznou minulostí

Slovo na závěr

Zajímavým počtením je kniha Jožo Nižnánského Čachtická paní, která v češtině vyšla v Tatranu, Praha 1970. Dílo je sice historickým románem, upraveným do čtivé podoby, ale přesto autor zachovává spoustu faktů. Bohužel je však jen málo poznat, kde končí hranice pravdy a začíná autorova fantazie.


[Akt. známka: 4,66 / Počet hlasů: 32] 1 2 3 4 5

| Autor: Trouble | Vydáno dne 22. 02. 1999 | 32784 přečtení | Počet komentářů: 427 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Související
Němé tváře...
Útulek Ostrava

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server