Musím předem upozornit, že kniha Česká šlechta a feudalita ve středověku a raném novověku od Jiřího Juroka není čtením "do postele". Ani 600 stránek by ale asi nestačilo na tak široké téma, proto je na místě podtitul "Majetková a sociální struktura, politická moc a kulturní reprezentace šlechty a feudality v českém státě ve 13. - první polovině 17.století. I tak ale je to úctyhodné množství látky.
Musím předem upozornit, že kniha Česká šlechta a feudalita ve středověku a raném novověku od Jiřího Juroka není čtením "do postele". Ani 600 stránek by ale asi nestačilo na tak široké téma, proto je na místě podtitul "Majetková a sociální struktura, politická moc a kulturní reprezentace šlechty a feudality v českém státě ve 13. - první polovině 17.století. I tak ale je to úctyhodné množství látky.
Při listování knihou se čtenář dozví, který z rodů byl kdy nejbohatší, kolik jim v kterém kraji náleželo zboží, jaké úřady jeho příslušníci zastávali, kde stáli na společenském žebříčku a jak svou pozici prezentovali. Mluví především řeč čísel, která je sice jasná ale poněkud nudná. Přesto se v ní odrážejí dramatické okamžiky v dějinách státu. Vyplývá z nich, jak se měnil politický vliv šlechtických rodin - jejich vzestup i pád - v časové ose. Kniha zachycuje majetkové přesuny, včetně toho největšího, kterým bylo vypořádání s vůdci stavovského povstání po bitvě na Bílé hoře.
Protože proukousat se textem, je chvílemi úkol takřka nadlidský, je třeba ocenit přehledné tabulky. Práce je vybavena poznámkovým aparátem a rozsáhlým seznamem literatury a pramenů. Podle slohu i vybavení se zřejmě prvoplánově nebyla určena širší veřejnosti (spíše by to mohla být doktorandská práce). Tomu napovídá i to, že autor si ji vydal za příspěvku sponzorů v roce 2000 vlastním nákladem. Při znařném rozsahu se přesto podařilo dosáhnout u 650 výtisků ceny 320 korun. Protože u podobných vydání bývá problém s distribucí, je na místě upozornit, že k dispozici je v knihkupectví Academia na Václavském náměstí v Praze.