Omalovánky hradů II., Jak kvůli humprechtským stájím skončil zednický mistr v šatlavě

Autor: Wolfram <(at)>, Téma: Dětem, Vydáno dne: 17. 09. 2001

Dodnes vyčnívá nad lesy u Sobotky kulatý vršek loveckého zámku Humprecht. V druhé polovině 17. století si ho nechal postavit šlechtic Jan Černín z Chudenic od vyhlášeného italského mistra Carla Luraga, který patřil k nejžádanějším stavitelům své doby a navrhl například pražské Klementinum nebo kostel, kde se dnes říká u Hybernů. Za Humprecht vzal tehdy mzdu 1 750 zlatých a tři sudy vína, aby mu při tom všem rýsování plánů nevyschlo v hrdle. Za dobrou mzdu odvedl i dobrou prácí, takže za tři roky zámek stál.

Humprecht



Dodnes vyčnívá nad lesy u Sobotky kulatý vršek loveckého zámku Humprecht. V druhé polovině 17. století si ho nechal postavit šlechtic Jan Černín z Chudenic od vyhlášeného italského mistra Carla Luraga, který patřil k nejžádanějším stavitelům své doby a navrhl například pražské Klementinum nebo kostel, kde se dnes říká u Hybernů. Za Humprecht vzal tehdy mzdu 1 750 zlatých a tři sudy vína, aby mu při tom všem rýsování plánů nevyschlo v hrdle. Za dobrou mzdu odvedl i dobrou prácí, takže za tři roky zámek stál.

Ne všichni ale byli tak pilní. O tom se pán z Chudenic přesvědčil, když chtěl, aby u zámku stály také stáje. Stavbou pověřil dalšího Itala, zednického mistra Giovanniho Spanga. Zámecký pán spěchal, aby koně byli co nejdříve pod střechou. Jenže zedníci se loudali. Marně se Spang bránil, že má málo lidí, Černín byl stále netrpělivější. Nakonec nechal zednického mistra zavřít do šatlavy. Práce ale nešly o nic rychleji, takže Spang nakonec z vězení vyvázl a stavbu dokončil. Trvalo mo to ale déle než vybudování celého zámku.

Nebyla to jediná starost, kterou pán z Chudenic s Humprechtem měl. Už v roce 1678 uhodil do zámku blesk. Tehdy shořela střecha a oheň poškodil i horní patro. Černín toho využil a celou stavbu nechal zvýšit.

I když vedle mnoha jiných sídel je Humprecht poměrně mladý, má i on svojí pověst. Podle ní jeho válcový tvar má připomínat věž v Cařihradě, kde sultán Murad IV. věznil Černínova strýce Heřmana. Někdo říká, že to je výmysl, ale faktem zůstává, že ta podoba je podezřelá.