Zámek VALEČ (okres Třebíč), na prodej

Autor: Trouble <(at)>, Téma: Architektura, Zdroj: podle Znaleckého posudku č.510 - 14/1994 a č.515 - 19/1994, Vydáno dne: 24. 07. 2000



Celkový pohled na zámek od západu.
Celkový pohled na zámek od západu.

Historie zámku Valeč

Ve XIV.století, snad za Meziříčských z Lomnice, zde vznikla tvrz. Roku 1406 ji od markraběte Jošta získal Jan Hovorka z Tavíkovic. Zanikla pravděpodobně po roce 1481. Stávala asi na jižním okraji vsi, kde v poloze Kopec je 8 metrů vysoký pahorek oddělený příkopem od okolí. Snad mohla stát i v místě fary stojící přes rybník naproti zámku. Roku 1531 koupil Valeč od Pernštejnů Smil Osovský z Doubravice a v roce 1534 zde postavil novou tvrz. (letopočet na vstupním portále). Tvrz se patrně nacházela v severovýchodním díle s křídli ve tvaru rozevřeného písmene V. Střídala majitele. V roce 1712 byla barokně přestavěna na zámek. Roku 1785 zámek získali Hessové, ale sami sídlili v Dalešicích a zámek změnili v úřady a byty hospodářských úředníků.

Architektura

Patrová obdélníková budova s bočním křídlem. Zachován renesanční vstupní portál a několik renesančních okenních ostění. V části, kde se hledá nejstarší část zámku (původní tvrz z roku 1534) se pojí střední křídlo s průjezdem a raně barokní pilířovou arkádou ve dvoře. Na východním konci je do ní vložen portál rámovaný pilastry a římsou na níž stojí kulové čučky, byl osazen při zmíněné přestavbě. Kolmo ke střednímu křídlu je osou přiloženo dlouhé křídlo s chátrajícím psaníčkovým sgrafitem, jimž je pokryto také vstupní průčelí. Zachovala se většina renesančních ostěních oken s římsami a klenby přízemí.

Nabídka prodeje zámku

V současné době je zámek včetně hospodářského dvora nabídnut k prodeji. Případný vážný zájem směřujte na e-mail webmaster@feudum.cz.

Situace k roku 1953 (hodnocení)

Nejstarší zpráva o vsi Valeč je datována k roku 1294. Kolem roku 1365 byl položen základ zdejší tvrzi, která byla pravděpodobně stavbou dřevěnou. V jakém provedení a rozsahu byla do konce třetího desetiletí 16. století není známo. V roce 1534 byla provedena stavba renesančního zámečku. Za dobu 30-ti leté války byl zámek pravděpodobně velmi poškozen a obnoven po roce 1710. Dle mapy stabilního katastru z roku 1825 vyplývá, že zámecká budova byla bez jakýchkoliv přístavků. Dle dokladů byl před rokem 1916 u jižního křídla západní části zámku přistavěn přízemní objekt a vlastní jižní křídlo bylo přizpůsobeno potřebám lihovaru.

Základem dispozice zámku jsou tři patrová křídla seskupená ve tvaru nepravidelného U, jehož jihozápadní křídlo je protaženo dále k jihovýchodu (lihovar) a v příčné ose na pravé SV straně parcely je dispozice rozšířena o krátké rovněž patrové křídlo, diagonálně vychýlené. Jednotlivá křídla jsou opatřeny valbovými střechami, fasády štukové s fragmenty sgrafitové výzdoby.

Dispozice přízemí vstupního křídla je jednopatrová s úzkým komunikačním traktem při dvorním průčelí. Je rozdělen na tři prostory, obsahuje ve střední části prostor průjezdu, vlevo je pak řešen byt s kuchyní, pokojem a předsíní. Vpravo od průjezdu byl prostor prádelny, sklad ovoce a schodiště do prvního patra.

V SV kolmém křídle v přízemí byl deputátní byt, sklad a dřevník s přímými vstupy z nádvoří.

V přízemí SV příčného křídla byl byt s úzkou chodbou, komorou, kuchyní a pokojem.

Hlavní JZ křídlo zámku s mohutnými zdmi po všech stranách obvodu je z větší části podsklepeno. V přízemí jsou prostory lihovaru, skladu palírny a garáže pro kočáry.

První patro vstupního křídla je dvoutraktové. Schodiště z přízemí ústí do nádvorního chodbového traktu arkádové loggie. V čelním traktu jsou místnosti kuchyně, jídelny a kanceláře s rovnými stropy. Na tyto místnosti navazují pokoje a chodba SV příčného křídla s klenbovými stropy.

První patro SV kolmého křídla bylo využíváno taktéž k bytovým účelům.

První patro JZ křídla sloužilo především k reprezentačním a obytným účelům. Jižní část sloužila k provozu lihovaru.

Sklepní prostory pod JZ křídlem jsou kamenné klenbové. Další malý sklep je řešen pod SV křídlem.

Krovy jsou dřevěné valbové z ležatou stolicí, krytina tašková pálená, místy byla poškozená, krokve zachovalé.

Technický stav zámku byl zachovalý, udržovaný bez větších trhlin.

Půdorys v roce 1951. Vysvětlivky: A-zámek s lihovarem, B-kotelna s uhelnou, C-kovárna s garáží, D-komín, E-chlév I, F-chlév II., G-chlév III., H-mostní váha, I-vepřín, J-ploty, K-žumpa, L-vjezdová vrata.
Půdorys v roce 1951.
Vysvětlivky:
A-zámek s lihovarem, B-kotelna s uhelnou, C-kovárna s garáží, D-komín, E-chlév I, F-chlév II., G-chlév III., H-mostní váha, I-vepřín, J-ploty, K-žumpa, L-vjezdová vrata.


Současná situace (hodnocení)

Po odnětí nemovitostí v roce 1953 byl zámek s lihovarem využíván do roku 1973 zemědělským družstvem. V obytných prostorách byly zřízeny kanceláře a dále byly také využívány jako sklady a sýpky pro obilí. Z důvodu zatěžování stropním konstrukcí došlo ke statickému narušení některých kleneb a následně i ke vzniku trhlin ve zdivu. Po ukončení užívání prostorů zámku družstvem měl být objekt rekonstruován a následně využíván pro potřeby MNV Valeč a částečně jako muzeum.

V roce 1973 byla provedena oprava střechy, která se týkala výměny laťování, nové taškové krytiny, výměny některých poškozených krokví a podchycení (zesílení) některých vazných trámů. Dále bylo provedeno v období let 1976 - 1988 vybourání některých staticky narušených stropů, provedení nových stropů (doposud nedokončených), vybourání příček a vyzdění nových, vybourání podlah, provedení statické injektáže obvodových zdí, vybourání oken, dveří atd. V současné době jsou vnitřní prostory nedokončené, na mnoha místech poškozené, střešní konstrukce a obvodové nosné zdivo je v dobrém technickém stavu. U objektu chybí fasádní omítky, klempířské konstrukce jsou místy zrezivělé. Od roku 1989 se na objektu pozastavily veškeré stavební práce.

Půdorys v roce 1991. Vysvětlivky: A-zámek s lihovarem, D-komín, J-ploty, O-vodovodní přípojka, P-topný kanál.
Půdorys v roce 1991.
Vysvětlivky:
A-zámek s lihovarem, D-komín, J-ploty, O-vodovodní přípojka, P-topný kanál.


Hospodářský dvůr

HD se nachází v zastavěné SZ části obce Valeč po pravé straně příjezdové komunikace od Třebíče. Dvůr býval vždy součástí zámku, využíván k zemědělským účelům a po roce odnětí byl nadále k těmto účelům využíván ZD až do současnosti.

Dvůr se sestává z obytného domu, dvou chlévů, konírny, sýpky, dvou stodol, dvou dílem, tří žump, kotelnou.

Půdorys hospodářského dvora v roce 1951. Vysvětlivky: A-obytný objekt, B-chlév I., C-chlév II., D-konírna, E-sýpka, F-stodola I. s přístřeškem, G-stodola II., H-stodola III., I-stodola IV., J-přípravna, K-vepřín I., L-vepřín II., M-ploty, N-žumpa, O-hnojiště, P-opěrná zeď, R-vjezdová vrata, S-kanalizace.
Půdorys hospodářského dvora v roce 1951.
Vysvětlivky:
A-obytný objekt, B-chlév I., C-chlév II., D-konírna, E-sýpka, F-stodola I. s přístřeškem, G-stodola II., H-stodola III., I-stodola IV., J-přípravna, K-vepřín I., L-vepřín II., M-ploty, N-žumpa, O-hnojiště, P-opěrná zeď, R-vjezdová vrata, S-kanalizace.


Půdorys hospodářského dvora v roce 1991.
Půdorys hospodářského dvora v roce 1991.
Vysvětlivky:
A-obytný dům, B-chlév I., C-chlév II., D-konírna, E-sýpka, F-stodola I., G-stodola II., H-dílny (stodola III.), I-dílna se soc. zařízením, M-ploty, N-žumpa, P-opěrná zeď, R-vjezdová vrata, S-kanalizace, T-přístřešek u chlévu II., U-přístřešek, V-kotelna s uhelnou, W-venkovní záchod, X-vodovodní přípojka, Y-zpevněná plocha, Z-vodoměrná šachta.

Zámek ze severu.
Zámek ze severu.



Severní křídlo zámku.
Severní křídlo zámku.



Valeč z jihu, vpravo dole snad zbytky po původmí tvrzi, foceno z vypuštěného rybníku.
Valeč z jihu, vpravo dole snad zbytky po původmí tvrzi, foceno z vypuštěného rybníku.

Mapa