Co na sebe ve středověku?, recenze

Autor: Wolfram <(at)>, Téma: Recenze, Vydáno dne: 14. 06. 2001

České knížky o historickém kostýmu bych snad na prstech jedné ruky spočítal. Nikdy nevycházely v závratných nákladech, a jakmile se objeví v antikvariátu, většinou hned zase zmizí

České knížky o historickém kostýmu bych snad na prstech jedné ruky spočítal. Nikdy nevycházely v závratných nákladech, a jakmile se objeví v antikvariátu, většinou hned zase zmizí. Ti šťastnější mají doma některou z knih Eduarda Wagnera nebo Historický kostým R Landera a O. Herbenové z padesátých let. Vyhledávanou je i Obrazová encyklopedie módy L. Kybalové, M. Lamarové a již zmíněné O. Herbenové z roku 1973. Tuto mezeru na trhu postupně začalo zaplňovat Nakladatelství Lidové noviny, které v řadě Dějiny odívání postupně vydává knihy o historických kostýmech jednotlivých epoch. Jejich autorkou je právě Ludmila Kybalová, což by mělo vzhledem k její práci na výše uvedené encyklopedii zaručovat kvalitu.

Po publikacích nazvaných Starověk, Renesance a Barok se SHŠ dočkaly titulu asi nejočekávanějšího - Středověku. Publikace má 278 stran a text je konvenčně rozdělen do tří hlavních kapitol - Raný středověk (5-11.st.), Vrcholný středověk (12.-pol. 14. st.), Pozdní středověk (pol. 14.-15. st.). Nejútlejší je oddíl první. Možná proto, že v počátcích středověku móda vycházela z antiky popsané již v jedné z předchozích knih, možná, že svoji roli sehrálo menší množství dochovaného materiálu. Dalším periodám je věnováno kolem stovky stran. V každé z nich jsou podrobně popsány jednotlivé součásti oděvu v jejich módních variacích (nechybí dobové názvy) i doplňky jako šperky, boty či pokrývky hlavy. Rovnocenná pozornost je věnována mužskému i ženskému oděvu a stejně tak vyváženě autorka píše o oblečení aristokracie a chudiny. S tím souvisí také popis používaných látek či kožešin. Bez zajímavosti ale není například také symbolika barev nebo ceny oděvů.

Čtení je to nejen zajímavé z hlediska obsažených informací, ale místy až veselé. Uklidnilo mě, že móda terorizovala lidi dříve stejně, ne-li hůř, jako dnes. Starosti s tím, "co na sebe", jsou patrné ze všudypřítomných ukázek z dobových literárních památek. Za pravdu všech pravd bych asi vybral to, co napsal Jean de Joinville v Životě svatého Ludvíka krále francouzského: "Říkali mi, že člověk má své tělo oblékat v šat i zbroj takové, aby zralí moudří muži tohoto světa nemohli říkat, že přehání, a mladí lidé zase neříkali, že se zanedbává". O tom, jak rytíři si na zbroj přivazovali památky na dámy svého srdce, jsem už četl. Netušil jsem ovšem, že mohli jít až do takového extrému, aby si oblékali přes brnění místo waffenrocku noční košili. Jestliže sportovní utkání jsou určitými nástupci turnajů, pak představa hokejisty najíždějícího na led v dráždivém prádélku své choti přes chrániče je rozhodně zábavná. Výhodou je takřka absolutní názornost. Není snad stránka, kde by text nebyl doložen dobovou ilustrací. Části oděvů nebo i celé postavy jsou pak v mnoha případech pro lepší přehlednost překresleny (autorka Margita Žáčková). Vyniknou tak detaily, které na miniaturách zanikají. Osobně mě překvapilo, kolik se toho dá z jedné miniatury "vykoukat". Kdo vládne jehlou a nití, jistě ocení několik střihů na středověké oblečky.

Samozřejmostí je bohatá bibliografie a velmi podrobný věcný rejstřík. Zajímavě počtení ale skýtá i slovníček odborných nebo archaických pojmů. Nechápu, jak jsem dosud mohl existovat, aniž bych věděl, co znamenají tak libozvučná slova jako "kropieř", "peřestina" nebo "tykyta". Mimochodem půvabné dívce naši předci říkali "krásnička".

Při letmém listování jsem ovšem našel věc, která mi vrtá hlavou. Na str. 84 jsem narazil na tento text: "Ozdobou přilby je klenot, součást rodového znaku, ale také různé závoje, většinou zhotovené z látky velké ceny (něm. Kleinod, Helmdecke, česky také okrasa, fanfrnoch, fafrnoch, chochol). Zdá se mi, že zde nastalo zmatení pojmů.

Kniha je reprezentativní s velkým množstvím barevných ilustrací, vše na křídovém papíře. Tomu odpovídá i cena 395 korun. Za podobnou v angličtině byste ovšem museli z měšce vytáhnout nejméně jednou tolik. I když o publikaci je velký zájem (to mi potvrdili v knihkupectví), dnes, kdy dotisk není problém, ji určitě seženete. Dříve vydané baroko a renesance ještě jsou k dostání. A jestli máte ještě nějaké pochybnosti, poptejte se po zkušenostech na mém oblíbeném plkacím auditoriu (Středověk) na www.mageo.cz, kde najdete lidi, kteří už ji mají lépe prostudovanou než já. Osobně si myslím, že vás ta útrata stejně čeká a já už nebudu muset poslouchat ty věčné stížnosti, že šermíři se nemají podle čeho oblékat.