Znachyho průvodce po málo známých hradech a zříceninách I., Klenová

Autor: Znachy <(at)>, Téma: Architektura, Vydáno dne: 21. 01. 1999



Hrad se nalézá v Západních Čechách, 8 km jihozápadně od Klatov, nedaleko obce Janovice nad Úhlavou. Část hradu je v současnosti využívána jako galerie, zbytek hradu je volně přístupný od 1. března do 30. listopadu, platí se zde však vstupné (cca 20 Kč).


Celkový pohled na hrad od jihu.

Hrad vznikl na výrazném kopci nedaleko Janovic nad Úhlavou v druhé polovině 13. století jako náhrada za již nevyhovující hrad v Janovoicích. Pánům z Klenové a Janovic patřil až do počátku 16. století. Po Švihovských z Rýzmberka a Lvech z Rožmitálu získali hrad Harantové z Polžic a Bezdružic. Za nich byl také hrad renesančně přestavěn. V 17. století vznikla ve vnějším opevnění nová zámecká budova a od té doby začal starý vnitřní hrad pustnout, roku 1773 se uvádí již jako zřícenina. V 19. století za Stadionů a Veitha zde proběhly rozsáhlé romantické úpravy, které postihly jak zříceninu, tak i zámeckou budovu (dnes galerie).


Pohled z hradního příkopu na vstup do vnitřního hradu

Raně gotický hrad měl dvojdílnou dispozici, jejíž podobu překryly rozsáhlé pozdější úpravy. V přední části hradu se z této doby dochovala samostatně stojící, neobvyklá, čtverhranná, útočištná věž. Přízemí je zaklenuto kopulí a bylo využíváno jako vězení. V její blízkosti stávala nejspíše ještě druhá věž neznámé podoby. Na severovýchodní straně lze pravděpodobně hledat původní palác. Po rozsáhlé přestavbě z 15. století ze starého hradu mnoho nezbylo. Nejhonosnější úpravy se zřejmě dostalo shodou okolností nejlépe dochovanému jižnímu křídlu, které v patře obsahovalo velký sál s arkýřem zaklenutým křížovou žebrovou klenbou. K paláci přiléhala kaple, jejíž polygonální závěr byl nastavěn na velkou, protáhle poloválcovou baštu.


Pohled na nejlépe dochované jižní křídlo hradu.

Z obrysu hradu hradu dále vystupovala mohutná čtverhranná baštovitá stavba, v níž byla vyhloubena studna. Tíha obrany však neležela pouze na vlastním jádru hradu, nýbrž na nejexponovanější straně hradu se přesunula na nové vnější opevnění.

Toto opevnění, které bylo na svou dobu značně progresivní, vybudoval Přibík z Klenové. V husitské době to byl známý válečník, který si svým obojetným postojem v husitských bouřích získal značný majetek, těžíc ve svůj prospěch z obou válčících stran. Starý val byl obezděn a v další fázi ho ještě zpevnily masivní plné bašty. Takto vybudovaná linie kryla jako štít čelo a zároveň nejpřístupnější stranu hradu. Umožňovala také účinnou křížovou dělostřeleckou palbu. Spojovala tak v sobě výhody pasivní a aktivní obrany a tvoří tak jeden z nepřehlédnutelných vrcholů českého fortifikačního stavitelství z doby okolo poloviny 15. století.


Pohled na hradní kapli

Co říci závěrem? Tuto poměrně rozsáhlou zříceninu jednoznačně doporučuji k návštěvě všem zájemcům o historii. Sympatické je, že v poslední době na hradě probíhají intenzivní práce tak, aniž by návštěvník cokoli postřehl. Taktéž délka prohlídky není nijak časově omezena. Za zmínku také stojí zajímavé expozice výtvarného a sochařského umění, které se konají v hradní (zámecké) galerii, ale i v hradních exteriérech a nádvořích.